Článek
„Rozebírání bychom měli zastavit,“ tak se podle deníku Süddeutsche Zeitung vyjádřil na téma další existence odstavených jaderných zařízení Christian Dürr, šéf parlamentní frakce FDP v německém parlamentu.
Podle Dürra, který připravil rezoluci v tomto smyslu k jednání všem 92 poslancům FDP, Německo potřebuje energetické zdroje „pro každou situaci“. Tedy i pro případ, kdy obnovitelné zdroje - zejména větrníky, solární panely a biomasa - nebudou schopny s ohledem na počasí vyrobit dostatek potřebné energie.
Vzkřísíme jadernou energii, slibuje šéf německé opoziční CSU Söder
Po dlouhých politických debatách a s mírným zpožděním oproti původnímu plánu byly poslední tři jaderné zdroje - elektrárny Emsland, Isar 2 und Neckarwestheim 2 - odstaveny 15. dubna 2023 a do sítě už nedodávají žádnou elektřinu. Existence elektráren ve smyslu stavby a technického zařízení tím ale nekončí.
Náklady na demontáž jsou astronomické
Podle představ FDP by jako energetické zálohy mohly sloužit právě tři naposledy odstavené jaderné bloky – šlo by o to udržovat je v provozuschopném stavu, aby byly v případě potřeby schopny na omezenou dobu „najet“ do provozu.
Tím by se mohla částečně řešit i finanční nákladnost na demontáž nukleárních elektráren. Úplné rozebrání jednoho bloku totiž vyjde podle zkušeností z minulosti přibližně na miliardu eur (asi 24 miliard korun) a trvá nejméně deset let. Výši nákladů i délku procesu ovlivňuje nutná dekontaminace materiálu a potřeba speciálních technických postupů. Udržování elektráren „v pohotovosti“ by vyšlo mnohem levněji.
Německým jaderkám zní pohřební marš
Prosadit tento plán ale liberálům, nejmenšímu členu vládnoucí „semaforové“ koalice, nepůjde snadno. Zejména Zelení udělali z úplného ukončení jaderné energetiky vlajkovou loď svého programu a je pravděpodobné, že nebudou ochotní ani k dílčímu ústupku. Třetí strana koalice, sociální demokraté (SPD), nejsou v tématu jednotní.
Podporu by naopak FDP mohla získat u opozičních křesťanských demokratů (CDU), jejichž šéf Friedrich Merz před několika dny řekl serveru Focus, že „odstavené jaderné elektrárny by měly být okamžitě připojeny k síti“.
Podíl obnovitelných zdrojů rychle roste
Německo vsadilo v rámci strategie nazvané Energiewende (energetické transformace) již před více než deseti roky na kompletní přeměnu energetiky s cílem zajistit ekologicky šetrné dodávky energií s minimální produkcí skleníkových plynů. Původní plán z roku 2010 byl po nukleární havárii v japonské Fukušimě aktualizován právě o odstavení jaderných zdrojů.
Zejména výstavba větrných a solárních zdrojů pokračuje v Německu rychlým tempem a všechny obnovitelné zdroje dohromady se v roce 2022 podle dat Eurostatu podílely na výrobě elektřiny již více než 44 procenty (průměr za EU jako celek je necelých 40 procent). V Česku činí stejný podíl 14 procent a je nejnižší v Unii.