Článek
„Je to možná jediná země na světě, která sousedí sama se sebou,“ uvedl Magyar s odkazem na maďarské menšiny žijící v sousedních zemích podél hranice s Maďarskem.
Od rozpadu Uherska po první světové válce žije početná maďarská menšina v Rumunsku, na Slovensku, v Zakarpatsku, v Srbsku i v Chorvatsku.
Magyar v projevu zveřejněném na Facebooku opětovně kritizoval současné uplatňování Benešových dekretů na Slovensku. „Musíme se postavit za Maďary, kterým na základě Benešových dekretů zabavují ještě i dnes soukromý majetek. Tomu, kdo se to odváží kritizovat, hrozí vězení,“ konstatoval předseda maďarské vlády.
Kritika z Bratislavy
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár důrazně odmítl Magyarovo vidění historie. „Ne, vážený předsedo vlády Maďarska. Vaše, tedy i naše hranice, jsou jasně určeny díky mírovým jednáním v Trianonu po první světové válce a opětovně potvrzené po té druhé světové, kde mimochodem stálo Maďarsko na straně poražených,“ uvedl Blanár na Facebooku.
Šéf slovenské diplomacie připomněl, že díky hrdinům Slovenského národního povstání se Slovensko definitivně postavilo na stranu protifašistické koalice. „Odmítáme jakékoli zpochybňování hranic, územní celistvosti či suverenity Slovenské republiky,“ dodal Blanár.
Přátelské a konstruktivní vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem podmínil Blanár odmítnutím „falešných tónů iredenty a zpochybňování historie“ ze strany maďarských politiků.
V Den maďarské sounáležitosti si Maďarsko každým rokem připomíná podpis Trianonské mírové smlouvy 4. června 1920. Smlouva stanovila hranice maďarského státu, jakožto nástupce Uherska po skončení první světové války. Pro Maďarsko je Trianonská smlouva ztělesněním celonárodní křivdy, za hranicemi se totiž ocitlo přibližně tři miliony Maďarů.
