Článek
„Jednou jsem měl ve třídě 25 účastníků kurzu a všichni byli negramotní. Nikdy v životě nepřišli do styku s tužkou,“ řekl webu Merkur. Mnozí z nich pocházeli z horských vesnic, nikdy nechodili do školy. Zejména u této skupiny narazila výuka jazyků na limity: „Dostat je do bodu, kdy písmena tvoří slova a slova pak věty, bylo témě nemožné,“ popsal profesor.
Kromě toho upozornil na kulturní rozdíly. „V Německu je vzdělávání vždy zaměřeno na budoucnost. V jiných kulturách takové myšlení není samozřejmostí. Mnozí (frekventanti kurzu, pozn. redakce) neměli potřebu učit se jazyk,“ uvedl Gunturu. Pro něj osobně bylo velmi těžké takový postoj pochopit.
Z otázky, zda se integrace migrantů v Německu daří, byl velmi rozpačitý. „Z příjemce sociálních dávek se stává daňový poplatník, to je státní definice integrace,“ říká a pokračuje: „Integrace je ale víc než to. Nestačí, aby někdo mluvil jazykem a pracoval. Integrace znamená přijmout hodnoty a přijmout je za své.“
Kdo je Vanamali Gunturu
Vanamali Gunturu pochází z Indie, z rodiny učenců. Ve své vlasti studoval literaturu, historii a filozofii a poté získal doktorát v Mnichově. Publikoval knihy o Krišnamurtim, Gándhím a hinduismu. Více než 20 let vyučuje v Mnichově, od roku 2019 ve vzdělávacím centru pro dospělé v Germeringu.
Dochvilnost, čistota, vzájemný respekt, tedy základní hodnoty německé společnosti, se podle jeho slov k většině lidí nedostaly. „Často se setkávám s tím, že účastníci přicházejí pozdě nebo narušují výuku, aniž by školy nebo úřady zasáhly. Stát by měl požadovat mnohem víc,“ řekl.
Gunturu odhaduje, že z negramotnosti se daří dostat „snad jen 30 až 40 procent“ návštěvníků kurzů. Dalším problémem je vztah k náboženství. „V německé společnosti není náboženství součástí identity člověka, zatímco u migrantů platí naprostý opak. Z toho vznikají nedůstojné konflikty,“ dodal profesor.
Německo podle něj migranty příliš dobře neintegrovalo. „Osvojení jazyka samo o sobě neznamená integraci. Rozhodujícím faktorem je postoj a ochota přijímat hodnoty. Úspěch závisí také na tom, jak velký je hodnotový překryv je mezi zemí původu a hostitelskou zemí,“ dodal.
