Na Rusy není spoleh. Zklamaná Arménie bojkotuje vojenský pakt řízený Moskvou

„Smlouva o kolektivní bezpečnosti nesplnila své cíle, pokud jde o Arménii, zejména v letech 2021 a 2022. A to jsme nemohli nechat bez povšimnutí,“ prohlásil Pašinjan, který ve čtvrtek přicestoval na návštěvu Paříže.

„Nyní jsme prakticky zmrazili naši účast v této smlouvě. Pokud jde o to, co bude následovat, to se teprve uvidí.“ Dodal nicméně, že diskuse o uzavření ruské vojenské základny v Arménii nyní zatím není na pořadu dne a téma by muselo být předmětem separátních dohod.

Arménie se podle něj již nemůže spoléhat na Rusko při zajišťování svých obranných potřeb. Pašinjan podle Reuters naznačil, že členství v ODKB je předmětem přezkumu.

Na zprávu reagovala ruská státní média, která s odvoláním na sekretariát vojenské organizace uvedla, že žádný oficiální dokument tohoto typu Arménie nepodala. „Patrně měl Pašinjan na mysli neúčast jeho země v aktivitách ODKB,“ napsala.

Arménie vynechala v roce 2023 dvě společná vojenská cvičení a neúčastnila se ani listopadového summitu ODKB v Minsku.

Arménský premiér si v rozhovoru postěžoval na otevřeně nepřátelské aktivity Moskvy proti jeho osobě, kdy Rusko před několika měsíci „otevřeně nabádalo arménské obyvatelstvo, aby svrhlo vládu“. „Propaganda z Moskvy“ proti jeho osobě pokračuje, dodal.

Zmínil také případ mobilizovaného Rusa Dmitrije Setrakova, kterého ruští vojáci v prosinci unesli z území Arménie poté, co tam dezertoval z Ukrajiny. „Nemůžeme strpět nezákonné aktivity na našem území,“ prohlásil Pašinjan.

Arménský premiér si dále postěžoval, že Ázerbájdžán nahlíží na Arménii jako na západní část svého území, a nepřímo obvinil Baku, že se chystá k další válce proti jeho zemi.

Ázerbájdžán získal v roce 2020 zpět rozsáhlá území ve druhé válce o sporné území Náhorního Karabachu, obývané převážně etnickými Armény, ale mezinárodně uznané jako součást Ázerbájdžánu. Loni ázerbájdžánská armáda převzala kontrolu nad tímto územím, což přimělo většinu jeho obyvatel k odchodu do Arménie.