Článek
„Římský status začal pro Arménii oficiálně platit 1. února,“ řekl agentuře AFP arménský justiční činitel Jegiše Kirakosjan. Dodal, že Jerevan tím získává „důležité nástroje, aby předcházel válečným zločinům a zločinům proti lidskosti na svém území“. To podle něho platí zejména v případě Ázerbájdžánu, s nímž Arménie sváděla boje o sporné území Náhorního Karabachu.
O přijetí jurisdikce mezinárodního soudu rozhodli v říjnu poslanci jednokomorového arménského parlamentu. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov to tehdy označil za „mimořádně nepřátelský“ krok.
ICC loni vydal zatykač na ruského prezidenta Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska. Moskva tribunál neuznává a obvinění odmítla. Rozhodnutí Arménie přistoupit k ICC kritizovala.
Soud v Haagu nařídil Izraeli: Udělejte vše, abyste zabránili genocidě v Gaze
Jerevan tvrdí, že tento krok není namířen proti Rusku, ale přistoupil k němu právě kvůli sousednímu Ázerbájdžánu. Větší a lépe vyzbrojený soused si nedávno připsal rychlé vojenské vítězství, které ukončilo dlouholetý spor o Armény obývaný Náhorní Karabach.
Oblast, která byla od 80. let minulého století pod kontrolou arménských separatistů, loni v září po bleskové ofenzivě ovládl Ázerbájdžán, načež odešlo více než 100 tisíc obyvatel Karabachu do Arménie. Jerevan v souvislosti s koncem existence nezávislého Karabachu obvinil Rusko, že mu nepřišlo na pomoc, ačkoli je jeho spojencem. Moskva kritiku odmítla.
Zatčení Putinovi hrozí už i v Arménii. Parlament schválil přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu soudu
