Článek
Na pondělním zasedání výboru pro evropské záležitosti maďarského parlamentu to potvrdil ministr vnitra Gábor Pósfai. Maďarsko nadále odmítá princip solidarity a rozdělení migrantů podle kvót. „Za přijatelnou považujeme jen technickou pomoc, ale ta vyžaduje souhlas země čelící masové migraci,“ řekl Pósfai podle webu nepszava.hu.
Slova ministra vnitra později potvrdil také premiér Magyar, který před poslanci parlamentu řekl, že problém migrace by se měl řešit mimo území Evropské unie. „Migrační pakt v současné podobě nebudeme implementovat, doufám, že je to jasné,“ dodal premiér.
Magyar obvinil bývalou vládu premiéra Viktora Orbána, že v minulosti zvažovala přijetí migračního paktu a opětovně se zmínil o tom, že Orbánova vláda v roce 2024 připravovala tábor pro uprchlíky u obce Vitnyéd poblíž hranic s Rakouskem s kapacitou 500 osob. „Orbánova vláda léta mluvila o migraci jinak, než ve skutečnosti dělala,“ konstatoval Magyar.
V roce 2024 udělil Evropský soudní dvůr Maďarsku jednorázovou pokutu ve výši 200 milionů eur (4,8 miliardy korun) a penále ve výši jeden milion eur denně (24 milionu korun) za porušování azylových práv. Magyar nyní odhalil, že Orbánova vláda v té době vedla intenzivní diskuse, jak se pokutě vyhnout, ale veřejnost o tom nikdy neinformovala. Součástí plánu měl být i zmíněný uprchlický tábor.
Magyar připomněl, že od vrcholící migrační krize v roce 2015 byl boj proti ilegální migraci jedním z hlavních témat předvolebních kampaní Orbánovy strany Fidesz.
Migrační pakt Evropské unie schválený v roce 2024 vstoupil v platnost minulý pátek. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla, solidaritu mezi členskými státy a efektivnější azylové a návratové procedury. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
Součástí migračního a azylového paktu je i takzvaný mechanismus solidarity, který určuje, které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly solidárně pomoci. Země si přitom budou moci vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory.
