Článek
Szijjártó na Facebooku zdůraznil, že Maďarsko nezaplatí ani forint za další migranty, jak to vyžaduje migrační pakt Evropské unie v případě, že některá země odmítne přijmout migranty. Pakt má vstoupit v platnost v létě příštího roku.
„Zdá se to ještě daleko, ale jednou z největších bitev roku 2026 bude vzpoura Maďarů proti bruselskému migračnímu paktu,“ konstatoval maďarský ministr. „Jedná se o nařízení, které má na papíře zefektivnit evropský azylový systém, ale v praxi by to pro Maďarsko neznamenalo nic jiného než nucenou situaci: plať, nebo přijmi,“ dodal Szijjártó.
Postavili jsme plot
Šéf maďarské diplomacie označil za absurdní, že Brusel chce přinutit Maďary, aby v případě nepřijímání migrantů platili pokutu.
„Nás, kteří jsme na vlastní náklady postavili plot a již více než deset let chráníme vnější hranici unie. Nás, kteří v současné době dostáváme pokuty ve výši milion eur denně za to, že nepouštíme migranty do země,“ uvedl.
Szijjártó tím připomněl, že Maďarsko dalo v čase vrcholící migrační krize v roce 2015 na vlastní náklady postavit plot na srbsko-maďarské hranici. Hraniční plot nepřetržitě střeží maďarští policisté a vojáci. Budapešť opakovaně, ale vesměs neúspěšně, žádala Brusel o příspěvek na ostrahu vnější hranice schengenského prostoru.
Západ se chce zbavit migrantů
Szijjártó obvinil západní země, že se pomocí migračního paktu chtějí zbavit migrantů, s nimiž si nevědí rady poté, co se bezpečnostní situace v těchto zemích výrazně zhoršila. „Nechceme migranty, nechceme paralelní společnost a nechceme trávit vánoční svátky v teroristickém ohrožení,“ zdůraznil šéf maďarské diplomacie.
Ministr jedním dechem obvinil opozici, že pokud by se ve volbách v roce 2026 dostala k moci, učinila by z Maďarska přistěhovaleckou zemi. „V příštím roce bude potřeba všechna síla Maďarů, protože Brusel chce začít s přesídlováním migrantů do Maďarska. Tomu může zabránit pouze národně orientovaná vláda,“ dodal Szijjártó.
Maďarský ministr spravedlnosti Bence Tuzson v polovině prosince informoval, že Budapešť podala k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu právě na samotný soudní dvůr v souvislosti s verdiktem, podle něhož by země měla zaplatit za svou migrační politiku jednorázovou částku ve výši 200 milionů eur (zhruba 4,9 mld. Kč) a další milion eur za každý den.
Maďarská vláda se při tomto kroku odvolává na smlouvu o fungování Evropské unie, která stanoví, že pokud evropská instituce způsobí členskému státu škodu, musí tuto škodu nahradit. Podle maďarského ministra spravedlnosti v tomto případě Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku nedodržel několik pravidel a nevymáhal dodržování několika zásad, které vymáhat měl, a tím porušil práva Maďarska.
