Hlavní obsah

Medveděv připustil kompromis v Abcházii a Jižní Osetii

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

SOČI
Aktualizováno

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek navštívila Rusko. V Soči se setkala s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Hlavním tématem byla Gruzie. Ruský prezident naznačil, že by se nebránil nalezení třetí cesty pro řešení, i když nenaznačil, jak by vypadala.

Článek

Oba se přihlásili k šestibodovému plánu příměří, s nímž přišel francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ten by měl být základem pro další řešení. Podle Merkelové nelze vinit jen jednu stranu, nesou ji obě. „Některé akce nebyly adekvátní a nemyslíme, že byl důvod, aby byla ruská vojska v centrálních oblastech Gruzie. Pokrok však už byl učiněn.“ Merkelová se zaměřovala více do budoucnosti než na minulost.

Zdůraznila, že je potřeba zabezpečit územní celistvost Gruzie. Rusko na druhou stranu už ve čtvrtek uvedlo, že ta je už historií.

Medveděv: Bude těžké uchovat jednotnou Gruzii

Medveděv dal najevo, že tento problém nemusí být nepřekonatelný: „Je tu spor, co se má řešit a co ne, ale není to nesouhlas, spíš jen odlišný pohled. Bude-li třetí cesta, bude dobré ji využít, ale po této válce je obtížné pro obyvatele Abcházie a Jižní Osetie žít v jednotném gruzínském státu." Možnou podobu třetí cesty však Medveděv nezmínil.

Merkelová zdůraznila, že je potřeba ctít mezinárodní právo, ale že se situace musí řešit. Uvedla, že ne všichni mohou opustit svůj mateřský stát: „Každý případ se musí nahlížet samostatně, ale nemíníme zametat jej pod koberec. Nelze čekat dalších patnáct let. Potřebujeme reálně zajistit bezpečnost.“

Rusko zdůraznilo, že po konfliktu z počátku devadesátých let je právě ono garantem bezpečnosti na Kavkaze a bude jím i do budoucna.

„Musíme si uvědomit, že jsou tam oběti, hodně obětí. Musí být vyřešeny otázky, které klade Medveděv, musíme vyřešit humanitární pomoc pro obyvatele Jižní Osetie i Gruzie. A to je bod, který může splněn," uvedla Merkelová. V tom se shodla s Medveděvem.

Hlavní body mírového plánu gruzínsko-ruského konfliktuDohoda o neužití sílyZastavení všech vojenských akcíVolný přístup pro humanitární pomocGruzínské vojenské jednotky se vrátí na své stálé základnyRuské vojenské jednotky se vrátí na pozice, jež zaujímaly před vypuknutím současného konfliktu. Dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory "přijmou dodatečná bezpečnostní opatření.

Merkelová chce zahraniční pozorovatele

Merkelová taky dala najevo, že by bylo možné v oblasti nasadit i mezinárodní síly: „Chceme více zahraničních pozorovatelů. A to je podle Ruska možné. A chceme také mírové sbory, které by dohlížely na situaci.“

Medveděv na to odvětil: „Nejsme proti zahraničním mírovým sborům, , i když jsme ti, kdo jsou garantem míru v této obtížné oblasti. Problémem je, že Osetinci a Abcházové nevěří jiným silám než ruským. Jen ty je byly schopné ubránit.“

Konflikt na Kavkaze

Boje v Gruzii a jejích separatistických oblastech Jižní Osetie a Abcházie propukly koncem prvního srpnového týdne. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.

Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.

Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Moskva v důsledku konfliktu s Gruzií samostatnost obou regionů uznala.

Německá kancléřka zdůraznila, že ani po krizi není nutné měnit cokoliv na stanovisku NATO k případnému členství Gruzie a Ukrajiny. "Gruzie a Ukrajina by mohly být členy NATO, načasování jsme nechali otevřené a řekli jsme, že by se členy stát mohli, pokud budou chtít. Na tomto postoji se nic nemění," prohlásila Merkelová.

Reklama

Výběr článků

Načítám