Článek
„Článek 137 již ztratil smysl a neměl by být pouze novelizován, ale zcela zrušen,“ prohlásil prezident podle televize LRT. Podle současného znění tohoto článku nesmí být na litevském území umístěny zbraně hromadného ničení.
„Názory byly prakticky jednomyslné. Téměř všichni předsedové parlamentních frakcí se shodli,“ dodal Nauséda s tím, že Litva se nesmí stát nejslabším článkem Severoatlantické aliance.
Článek 137 podle současného znění vyloženě zakazuje umístění zbraní hromadného ničení a budování trvalých zahraničních vojenských základen na litevském území, upozornila agentura Reuters.
Geopolitická situace se však podle prezidenta zhoršuje a ústava to musí reflektovat. V případě zrušení článku by Vilnius mohl výrazně vyvinout obranné kapacity, především pro případný útok ze strany Ruské federace. „Nicméně zatím neexistují žádné bezprostřední plány na skladování jaderných zbraní,“ dodal Nauséda podle webu CNBC.
Litva se obrátila ke zvažování tohoto kroku jen několik týdnů poté, co finský parlament podobný zákaz o jaderných zbraních zrušil, jak připomněla evropská mutace portálu Politico.
Toto hlasování završuje dlouholetou transformaci finské obranné politiky, kterou odstartovala plnohodnotná invaze Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022.
Na začátku tohoto roku finský ministr obrany Antti Häkkänen argumentoval, že jaderná omezení země, která sahají až do roku 1980, již neodrážejí geopolitickou realitu, s níž se člen NATO potýká.
Helsinky po vstupu do NATO v roce 2023 začaly kvůli nejisté bezpečnostní situaci zvažovat sdílení zbraní pod francouzským jaderným deštníkem.
