Článek
Finsko o zrušení zákona z roku 1987 debatovalo celý letošní rok. Už v březnu ministr obrany Antti Häkkänen uvedl, že dojde k jeho zrušení, a to nejpozději v létě. „Současná legislativa neodráží potřeby Finska jako člena NATO,“ uvedl tehdy ministr.
Finský parlament formálně zákon zrušil v půlce června s účinností od středy 1. července. O den později toto rozhodnutí okomentoval Medvěděv, který opět přišel s jadernými hrozbami.
„Finsko zrušilo zákaz umístění jaderných zbraní na svém území. Co to pro Finy znamená? Jen jednu maličkost: jejich země se nyní ocitla na seznamu ruských jaderných cílů,“ napsal v příspěvku na síti X. „Radujte se, Finové, dosáhli jste vrcholu bezpečnosti!“ doplnil.
Když v březnu Häkkänen hovořil o tom, že Helsinki zruší tento zákaz, vyjádřil se k tomu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Jde o to, že umístěním jaderných zbraní na svém území nám Finsko začíná vyhrožovat,“ cituje ruská státní agentura TASS Peskova. „A pokud nám Finsko vyhrožuje, přijmeme odpovídající opatření,“ dodal mluvčí. Na to následně zareagoval Häkkänen s tím, že Finsko je na ruskou odpověď připraveno.
Finsko bylo po desetiletí neutrální zemí, toto období ale skončilo v roce 2022, kdy Rusko opět napadlo Ukrajinu. Poté Helsinki požádaly o vstup do NATO, jejímž členem se Finsko stalo 4. dubna 2023.
Francie zkraje června nabídla Finsku francouzský jaderný deštník. S nabídkou přišel prezident Emmanuel Macron, když jej navštívil finský premiér Petteri Orpo, napsala stanice Yle. Server Euronews uvedl, že finské rozhodnutí chce následovat Litva, podle jejíhož prezidenta Gitanase Nausedy by Vilnius také tento zákon měl zrušit.