Článek
„Rozhodně existuje prostor pro flexibilitu,“ řekl deníku The Financial Times Costas Kadis, komisař EU pro rybolov. Na otázku, zda by EU byla otevřena tomu, nabídnout Islandu výjimky, Kadis odpověděl: „Ano, ano. Bude to součástí diskusí. Můžeme najít řešení v otázkách, které představují výzvu, jako jsou dohody o sdílení rybích populací,“ doplnil Kadis.
EU má totiž společnou politiku rybolovu, která například umožňuje evropským lodím lovit v určitých vodách ostatních unijních států. Island si ale přísně střeží své rybolovné zóny. Nechce se podřizovat žádným kvótám. Problém představuje také lov velryb. Island povoluje komerční lov některých druhů velryb, zatímco unie se obecně staví proti jejich lovu a podporuje jejich ochranu.
Právě kvůli pravidlům rybolovu Island stáhl v roce 2015 svou žádost o vstup do EU. Podal ji v roce 2009 po vypuknutí finanční krize.
Islanďané zatím spíš proti
Islandští úředníci a diplomaté nyní tvrdí, že členství v EU je nepravděpodobné bez určité formy flexibility v otázce rybolovu. Často se uvádí, že je pro ostrovní zemi stejně důležitý, jako jsou auta pro Německo. „Vybudovali jsme si rybolov jako byznys, zatímco v EU je rybolov stále považován za regionální politiku, dotují ho,“ prohlásil jeden islandský úředník.
Vstup do EU je mezi Islanďany dlouho kontroverzní. Nedávné průzkumy ukazují, že 47 procent je proti a 40 procent pro vstup, přičemž rozhodující otázkou stále zůstává rybolov. „Jsem si jistý, že možné členství Islandu v Evropské unii by přineslo stabilitu a předvídatelnost,“ prohlásil Kadis, který se v polovině dubna setkal s islandskou ministryní průmyslu.
„Samozřejmě bych byla ráda, aby ti, kteří jsou nejvíce skeptičtí vůči našemu členství v Evropské unii kvůli otázkám rybolovu, byli velmi blízko vyjednávacího týmu. To by pro nás bylo velmi dobré. Chceme vyjednávat co nejlépe,“ uvedla pro server Visir islandská ministryně průmyslu Hanna Katrín Friðrikssonová.
Island, ačkoli je zakládajícím členem NATO, nemá vlastní stálou armádu a vztahují se na něj stejné obranné dohody s USA z doby studené války z roku 1951. Země s pouhými zhruba 394 tisíci obyvatel (méně než Brno - pozn. red.) však zaujímá strategicky důležitou polohu v severním Atlantiku.
Nejistota ohledně vojenských závazků USA urychlila úsilí EU o posílení vlastní bezpečnosti a sblížení sousedních zemí. A právě flexibilní rybářská politika by podle Kadise mohla zatraktivnit integraci i pro „další podobně smýšlející země“, jako je Norsko. Rybolov je také kamenem úrazu v úsilí o zlepšení vztahů EU se Spojeným královstvím po brexitu.
