Hlavní obsah

Kaczyńského kancelář oznámila podpis Lisabonu v sobotu

– Varšava • Aktualizováno

Slibovaný okamžitý podpis polského prezidenta pod Lisabonskou smlouvu, jakmile dokument schválí Irové, dostává stále nové termíny. Z Irska zaznělo "Ano" o víkendu, Lech Kaczyński však podpis odkládá. Původně měl smlouvu podepsat ve středu, což jeho kancelář posléze odvolala, a začalo se mluvit o neděli. Tento termín pak zpochybnil prezidentův bratr Jaroslaw. Nakonec poradce Kaczyńského oznámil, že k podpisu dojde v sobotu.

Článek

O středečním termínu podpisu informoval v úterý Dziennik Gazeta Prawna. Svou informaci opíral o výrok prezidentova spolupracovníka, podle nějž Kaczyński "podepíše Lisabonskou smlouvu ve středu, po svém návratu z Rumunska". Prezidentská kancelář to však později dementovala.

Bude-nebude

V pátek polská televize TVN24 s odkazem na šéfa polského Úřadu národní bezpečnosti Aleksandera Szczygla uvedla: "Prezident drží své slovo. Řekl, že smlouvu bez prodlení podepíše, pokud Irové řeknou 'Ano'. V neděli dokument podepíše," řekl Szczyglo televizi. Jaroslaw Kaczyński, expremiér a prezidentův bratr, to však popřel.

Ve čtvrtek přišel prezidentův poradce se sobotním termínem. 

Kaczyńského mluvčí Pawel Wypych v polském rozhlasu už dříve uvedl, že prezident potřebuje čas k přípravě ratifikační ceremonie, která by se měla uskutečnit ve varšavském paláci Belweder. Dodal, že prezident dokument podepíše. "Zda to bude dříve či později, je druhotný problém," poznamenal.

Lisabonskou smlouvu ještě nepodepsal ani český prezident Václav Klaus. Ten s dokončením ratifikace čeká na výrok Ústavního soudu ČR, zda dokument není v rozporu se základním zákonem státu. Ve čtvrtek navíc vznesl požadavek, aby k Lisabonské smlouvě byla připojena poznámka vztahující se k listině práv a svobod.

Co unii čeká v případě schválení
Současným eurokomisařům skončí koncem října mandát a EU potřebuje sestavit novou komisi. Kvůli zpoždění ratifikačního procesu však nová komise nebude schopna zahájit činnost do ledna.
Lisabonská smlouva stanovuje 27 komisařů - jednoho za každou zemi. Jestliže ale nebude do ledna smlouva platit, EU může zvolit sestavu, která nebude kolidovat s minulou smlouvou z Nice. Komisařů by bylo 26 a jeden zástupce by dostal post nejvyššího představitele pro zahraniční politiky, čímž by automaticky získal také členství v komisi. V praxi by však jedna země o eurokomisaře přišla.
Dvěma novými úřady - „ministra zahraničí“ a prezidenta Evropské rady - se bude zabývat summit EU na konci října. O kandidátech na prezidenta se zatím příliš nemluvilo, výjimkou je bývalý britský premiér Tony Blair, jehož kandidaturu podporuje Británie.

Reklama

Výběr článků

Načítám