Jak ozdravit slovenskou ekonomiku? Danko vidí čerta hlavně na Západě

Danko často kritizuje Evropskou unii za to, že prý není schopná konkurovat okolnímu světu. I proto se ho Novinky na tiskové konferenci ptaly, co udělala aktuální vládní trojkoalice (Směr, Hlas a SNS) pro konkurenceschopnost Slovenska.

Předseda SNS se s otázkou vypořádal po svém a představil svoji vizi, při níž opět nešetřil kritikou západních partnerů.

„To, co se tu děje, že nás odstřihávají od ruských energií a nutí nás kupovat energie ze Západu,“ začal Danko s tím, že tyto energie ale prý vlastně ze Západu nejsou: „Západ nám lže - tyto energie jsou podle molekuly ruské.“

Slovenské konkurenceschopnosti by podle něj nejvíc pomohly nižší daně, zlepšení odpisů při investicích a motivace mladých. Danko připomněl levnou pracovní sílu, kterou Slovensko v minulosti mělo, i levnější energie, které investory lákaly, zároveň si na to ale postěžoval.

„Pravda je taková, že jsme pro ně montéři a nepovažují nás za rovnocenné partnery,“ dodal směrem k Západu.

Na Slovensku má továrny několik automobilek. Vozy tam vyrábí Kia,Audi, Volkswagen, Seat, ale také Jaguar či Volvo. V Popradu vyrábí firma Whirpool pračky.

Proruské postoje a kritika Západu nejsou u Danka nic nového. Před časem třeba zaujal videem, na němž opěvoval ruské obchody.

Na to, že by Danko své vize protlačil ve vládě, to ale zatím nevypadá. Premiér Robert Fico se snižovat daně nechystá a naopak vláda plánuje skončit s plošnými dotacemi cen energií pro domácnosti. „Nemám takovou moc ve státě,“ poznamenal předseda SNS s tím, že se ale snaží Fica přesvědčovat.

Opozice je přirozeně k politice vlády skeptická, stejně jako k protizápadním a proruským postojům vládních politiků. Bývalý slovenský ministr hospodářství Karel Hirman (Demokrati) k tématu poznamemenal, že dosud snižovaly daně pouze kabinety Mikuláše Dzurindy a Ivana Mikloše, a to zejména zavedením rovné daně, díky které Slovensko zaznamenalo největší příliv investic.

„Následné vlády Roberta Fica a Andreje Danka daně pouze zvyšovaly a zaváděly nové, často neúměrné daňové zatížení (aktuálně například transakční daň). V důsledku toho investice během jejich vlád klesaly. Poslední velká investice, automobilka Volvo, přišla na Slovensko za vlád Igora Matoviče a Eduarda Hegera. Slovensko kvůli vysokému daňovému zatížení prokazatelně vypadlo z mapy investorů,“ uvedl pro Novinky Hirman v reakci na prohlášení šéfa národovců.

Hirman zároveň konstatoval, že cena plynu byla historicky nejvyšší na přelomu let 2022 a 2023, kdy dosahovala téměř 350 eur/MWh. V té době Slovenský plynárenský průmysl (SPP) nakupoval ruský plyn, tranzit ruského plynu přes Ukrajinu fungoval a Evropská unie neměla a dodnes nemá sankce na dovoz ruského plynu.

„Dnes je cena plynu přibližně na desetině tehdejší úrovně, tedy kolem 35 eur/MWh, a od 1. 1. 2025 již tranzit ruského plynu přes Ukrajinu nefunguje,“ specifikoval s tím, že nesedí ani další tvrzení předsedy SNS Danka.

„Gazprom na pokyn Vladimira Putina od léta 2021, tedy ještě před masivním útokem na Ukrajinu, záměrně omezoval dodávky plynu do Evropské unie,“ zdůraznil exministr s tím, že v důsledku toho několik bývalých hlavních odběratelů ruského plynu vysoudilo na Gazpromu v arbitrážích miliardy eur.

„Například německý Uniper, do roku 2020 největší zákazník Gazpromu, vysoudil odškodné přibližně 13 miliard eur,“ specifikoval Hirman, který se už před časem veřejně ptal, proč Slovensko vůči Gazpromu nekoná.

Co se týče cen plynu, Hirman doplnil, že v Evropské unii jsou vyšší než v USA už v letech 2010 až 2020. „Důvod je jednoduchý. V USA je díky novým metodám těžby plynu a ropy přebytek domácího plynu, zatímco EU je závislá na dovozu,“ vysvětlil a připomněl, že cena v Evropě kvůli záměrnému omezování dodávek ze strany Ruska a následně i kvůli válce na Ukrajině prudce vzrostla.

„Díky rychlé výstavbě nových terminálů na dovoz zkapalněného plynu (LNG) v EU však cena plynu opět výrazně klesla. Tvrzení, že téměř veškerý LNG plyn v EU pochází z Ruska, neobstojí – Rusko totiž nemá ani zdaleka dostatečné kapacity na vývoz LNG v takovém objemu,“ dokončil.

Připomněl vládě i skutečnost, že právě Francie patří mezi největší světové výrobce jaderného paliva pro jaderné elektrárny. Jaderné palivo se v Evropské unii vyrábí také ve Švédsku a Španělsku.

Slovensko se potýká s velkými schodky v rozpočtu a přijímá kvůli tomu opatření, která nejsou právě populární, mají ale přinést do státní kasy peníze. Názory vládních politiků se však liší a roztržka v koalici nyní hrozí zejména právě kvůli ekonomickým opatřením.

Už celé týdny je předmětem sporu transakční daň. Danko byl nejzásadnějším kritikem, daň, která na Slovensku platí od dubna 2025 a jež činí 0,4 procenta z každé transakce nebo výběru hotovosti a dotýká se podnikatelů a firem, přitom sám v parlamentu podpořil.

Čtvrtá vláda Roberta Fica přijala řadu opatření zaměřených na konsolidaci rozpočtu a stabilizaci státního dluhu. Místo plánovaných 600 až 800 milionů eur (cca 15,6 až 20,8 miliardy Kč) je potřeba snížit deficit o 2,3 až 2,4 miliardy eur (cca 59,9 až 62,5 miliardy Kč), přičemž deficit veřejných financí za rok 2024 dosáhl 5,27 % HDP, což je jeden z nejvyšších v Evropské unii.

Přestože vláda považuje za úspěch například prodej státních dluhopisů a plnění nových fiskálních pravidel EU, zaměstnavatelé a ekonomové upozorňují na zhoršující se podnikatelské prostředí a slabé prognózy ekonomického růstu, který by v roce 2025 měl dosáhnout jen těsně nad jedno procento HDP. Slovensko má navíc jednu z nejnižších měr úspor domácností v EU.

Slovenská vláda se zároveň vzdala ambice snížit deficit v tomto volebním období. Konsolidovat se tak bude i po dalších parlamentních volbách a miliardy eur budou nuceni hledat i její možní nástupci. Už teď má přitom Slovenská republika zvýšené daně, a to včetně DPH, která se vyšplhala v základní výšce až na 23 procent.