Článek
Süssli, který ve funkci končí na Silvestra, řekl podle agentury Reuters, že Švýcarsko je připravené na útoky „nestátních aktérů“ na kritickou infrastrukturu a na kybernetické útoky. Švýcarská armáda však má své slabiny: „Nemůžeme se bránit proti hrozbám útoku na velkou vzdálenost nebo útoku na zemi v plném rozsahu.“
„Je těžké vědět, že v případě skutečné krize bude plně vybavena jen třetina vojáků,“ řekl Süssli. Hlavním nebezpečím je však úder zbraněmi dalekého dosahu.
Náklady na F-35A výrazně stouply
Švýcarsko už začalo zbrojit, modernizuje dělostřelectvo a pozemní síly a nahrazuje dosluhující stíhačky F/A-18 Hornet novými F-35A. Modernizace se však potýká s překročením schválených nákladů. Podle švýcarského federálního ministerstva pro obranu není možné nakoupit plánovaný počet 36 letadel F-35A, když náklady stouply o 610 milionů dolarů (12,6 miliardy korun), uvedl na začátku druhé prosincové dekády server Breaking Defence.
Švýcarsku se nepodařilo v létě dosáhnout toho, aby letouny byly dodány za slíbenou cenu. Ta stoupla kvůli inflaci, růstu cen surovin ve světě a problémům v dodavatelských řetězcích. Stoupla jak cena draků, tak motorů. Švýcarsko na nákup vyhradilo šest miliard franků (157 miliard korun).
Kritizován je v době napjatého švýcarského rozpočtu i nákup dělostřelecké munice a dělostřeleckých systémů.
Neutralita bezpečí negarantuje
Süssli kritizoval nízké výdaje na obranu ve výši jen 0,7 procenta HDP a jejich pomalý růst. Na jedno procento HDP mají stoupnout do roku 2032. Země NATO už nyní ve valné většině vydávají dvě procenta HDP a zavázaly se výdaje zvýšit do začátku třicátých let na 3,5 procenta plus dalšího půldruhého procenta na infrastrukturu.
Varoval, že Švýcarsko musí reagovat na hrozby a nelze se nechat ukolébat tím, že rusko-ukrajinská válka je daleko a že neutrální zemi nic nehrozí.
„To je historicky nepřesné. Existuje několik neutrálních zemí, které byly neozbrojené a zatažené do války. Neutralita má svou hodnotu, jen když může být hájena zbraněmi.“


