Článek
„Nechává nás to úplně klidné, čekali jsme to (…) Ostatně kdybychom představovali skutečnou hrozbu, asi by své vojáky odtud naopak nestahovali, že.“ Tak reagovala finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová na otázku deníku Financial Times (FT) ohledně výroku ruského ministra obrany Sergeje Šojgua. Ten minulý týden tvrdil, že „na západě a severozápadě země vzrostly hrozby ze strany Polska a Finska a musíme na to reagovat.“
Finsko, které od konce 2. světové války po desetiletí udržovalo vůči Rusku opatrnou, tzv. nezúčastněnou pozici, požádalo o vstup do NATO záhy po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a proces v rekordně krátké době dokončilo. Helsinky se staly 31. členem Severoatlantické aliance v dubnu 2023.
Finsko uzavírá ruský generální konzulát v Turku. V odvetě za konec finské mise v Petrohradě
Mezitím proběhly ve Finsku volby, jejichž výsledkem je vláda s účastí euroskeptické a populistické strany Finové zatížené řadou minulých skandálů. Podle ministryně Valtonenové, která je členem liberální Národní koalice, to ale na novou orientaci země nemá vliv. „O našem zakotvení teď nemůže být žádných pochyb, prostě jsme Západ. Členství v NATO mnoho lidí co do vztahu k Rusku osvobodilo – teď už otevřeně říkají, co si myslí,“ podotkla ministryně v interview pro FT.
Hranice Rusko–NATO je dvojnásobně dlouhá
Vstupem Finska do NATO se pozemní hranice mezi Ruskem a členskými státy NATO více než zdvojnásobila. Rusko-finská „čára“ je dlouhá asi 1340 kilometrů a prochází většinou severskými lesy či tundrou, tedy nepatrně osídlenou krajinou.
Rusko posílí armádu u západních hranic, Polsko posílá vojáky k Bělorusku
Finové letos postavili po vstupu do NATO na své straně hranice s Ruskem prvních několik kilometrů plotu na obranu proti infiltraci nežádoucích osob z Ruska. Tři metry vysoká bariéra opatřená ostnatým drátem se nyní testuje u hraničního přechodu Imatra a po provedení zkoušek Helsinky plánují takový plot vybudovat podél asi 200 kilometrů dlouhého, nejvíce exponovaného úseku hranice.
Finové mají s Rusy historicky špatné zkušenosti zejména kvůli tzv. zimní válce. Sovětský svaz vojensky napadl Finsko na podzim roku 1939; Finové se dlouho úspěšně bránili a způsobili Rudé armádě těžké ztráty, nakonec však museli Moskvě postoupit asi 10 procent svého území, zejména v Karélii. Houževnatý odpor Finska proti mnohem silnějšímu nicméně přispěl k mezinárodní prestiži země.