Článek
Progresívnímu Slovensku by dalo hlas 20,8 procenta voličů, což představuje pokles oproti předchozímu měření z konce loňského roku o 1,8 procentního bodu. Následuje Směr (17,8 procenta, pokles o 0,5 p. b.) a Republika (12,9 procenta, nárůst o 1 p.b), vyplývá z průzkumu.
Do parlamentu by proniklo ještě dalších pět stran: Hnutí Slovensko, vládní Hlas, dále KDH, SaS a Demokrati. Tyto strany jsou však výrazně slabší - průzkum jim předpovídá zisky mezi 7,2 a 5,5 procenta.
Daleko má zatím ke křeslům v parlamentu nejmenší vládní strana SNS (2,8 procenta).
Parlamentní volby se na Slovensku uskuteční příští rok. „Ale už v říjnu tohoto roku se budou konat krajské a místní volby, které dokáží napovědět dost o aktuální kondici jednotlivých stran a bloků,“ připomněla agentura.
Průzkum potvrzuje trend růstu popularity Republiky, zatímco podpora Směru po předchozím propadu nyní spíše stagnuje.
Republika, kterou vede europoslanec Milan Uhrík a která vychází z odštěpenců někdejší extremistické ĽSNS Mariana Kotleby, těží zejména z odlivu voličů Směru. Podrobnější data NMS za rok 2025 ukazují, že k Republice přešlo přibližně 14 procent lidí, kteří v parlamentních volbách 2023 hlasovali pro Směr, a část současných voličů Fica navíc o takovém přechodu stále uvažuje. Současně se z Republiky stává stále rovnocennější potenciální partner Směru pro případnou budoucí koalici.
Nynější koaliční partneři Směru jsou v náročné situaci. Slovenská národní strana (SNS) se pod pětiprocentní hranicí pohybuje dlouhodobě a strana Hlas, která se původně odštěpila od Směru a dnes ji vede Matúš Šutaj Eštok, se drží jen těsně nad hranicí zvolitelnosti. Podle analytiků NMS Hlas od voleb ztratil přibližně 55 procent tehdejších voličů a zmítá se na historickém minimu podpory.
Směr brzdí balíčky, Progresívní Slovensko stagnuje
Směr začal podle průzkumů ztrácet podporu už v první polovině roku 2025 v souvislosti s vládní konsolidací a zhoršováním životní úrovně, za které jako premiérská strana nese hlavní politickou odpovědnost. Z někdejších téměř 24 procent se postupně propadl k hranici okolo 16 procent, od konce roku 2025 ale další pokles ustal.
Dopady třetího konsolidačního balíčku, který zahrnuje mimo jiné výrazné snížení daňového bonusu na děti a zvyšování odvodů, se přitom do nálad veřejnosti ještě plně nepromítly. Slováci je pocítí naplno až v prvních výplatách za rok 2026 a při podávání daňových přiznání, což může preference Směru v dalších měsících opět tlačit směrem dolů.
Nejsilnější stranou zůstává i nadále Progresivní Slovensko (PS) vedené Michalem Šimečkou, volební model ale potvrzuje, že favorizovaná liberální strana se vzdaluje od svých dosavadních maxim – ještě v říjnu 2025 jí NMS naměřila 24,8 procenta, na přelomu listopadu a prosince to bylo 22,6 procenta a v lednu 2026 už jen 20,8 procenta. Jde už o třetí průzkum této agentury v řadě, v němž PS postupně ztrácí.
