Článek
Rakouský parlament v rámci úprav volebního zákona bez náhrady zrušil paragraf, který vylučoval "členy vládnoucích rodů nebo rodin, které dříve vládly", z možnosti ucházet se o nejvyšší státní funkci.
Sociální demokraté z SPÖ donedávna lpěli na platnosti protihabsburských paragrafů. Ve čtvrtek ale hlasovali pro změnu zákona včetně zrušení paragrafu spolu s lidovci z ÖVP, Zelenými a Svazem pro budoucnost Rakouska (BZÖ).
Hlasování v parlamentu sledoval z galerie také Ulrich Habsburg, který se sporný paragraf již dříve pokoušel zdiskreditovat tím, že v roce 2010 kandidoval v rakouských prezidentských volbách, napsala agentura APA. Nezískal však tehdy potřebný počet voličských podpisů na svou podporu, a proto se řádným kandidátem nestal. Nedostal tak ani příležitost paragraf napadnout s tím, že kvůli němu byl z řad kandidátů vyloučen.
Protihabsburské zákony přijalo Rakousko po první světové válce, které vedla k pádu mocnářství a k vyhlášení republiky. Svržený císař Karel měl tehdy možnost zříci se nároku na trůn a stát se občanem republiky, nebo se vystěhovat. Nároku se ale zřekl pouze za svou osobu a odjel do švýcarského exilu. Na hranicích zřeknutí trůnu odvolal a potvrdil své nároky.
To pobouřilo republikány a Rakousko ovládané sociální demokracií přijalo v dubnu 1919 řadu protihabsburských zákonů, včetně volebního. Excísař byl navždy vypovězen ze země a ostatní členové rodu směli zůstat, pokud se zřekli nároku na trůn. Císařský majetek byl vyvlastněn, včetně rodinných a soukromých fondů.