Článek
Podle zářijového průzkumu agentury Ipsos pro Denník N by PS dalo svůj hlas 22,8 procenta respondentů a Směru 18,4 procenta oslovených. Je to zatím nejhorší výsledek Směru od parlamentních voleb v roce 2023, kdy Ficova strana získala téměř 23 procent hlasů.
Část voličů Směru přechází k hnutí Republika, kterou by v září volilo 10,9 procenta lidí a v průzkumu skončilo na třetím místě.
„Vedle ostrého vymezování se vůči Evropské unii mohla v případě Republiky zafungovat i kritika nedávno představených konsolidačních opatření,“ uvedla Paula Ivanková z agentury Ipsos.
Pro Hlas jen osm procent, SNS mimo parlament
Nadále se propadá i vládní strana Hlas, kterou v roce 2020 založil současný slovenský prezident Peter Pellegrini. V současnosti by ji volilo jen 8,3 procenta oslovených.
Do parlamentu by se dostala ještě strana Svoboda a Solidarita (SaS) vedená Branislavem Gröhlingem se ziskem 7,7 procenta hlasů, hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče, kterému by dalo hlas 7,3 procenta respondentů, a Křesťanskodemokratické hnutí v čele s Milanem Majerským, které by volilo 6,8 procenta oslovených.
Vládní Slovenská národní strana Andreje Danka by získala jen 3,5 procenta hlasů a do parlamentu by se nedostala.
V případě, že by volby dopadly podle výše zmíněného modelu, Ficův Směr společně s Hlasem a Republikou by ve 150tičlenném parlamentu neměl většinu (69 mandátů).
Současná opozice by mohla sestavit vládu jen v případě, že součástí vládní koalice by bylo Matovičovo hnutí Slovensko (dohromady 81 mandátů). Lídr PS Šimečka však spolupráci s Matovičem odmítá.
