Článek
„Je to připravené, byla to společná práce vládní koalice,“ uvedl šéf poradců premiéra a europoslanec Erik Kaliňák ve vysílání proruského internetového rádia Infovojna. Dodal, že poděkování patří ministerstvům vnitra a zahraničních věcí, která se na návrhu podílela.
Toto poděkování působí zajímavě v kontextu vyjádření ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka, který médiím před středečním jednáním vlády oznámil, že „to není téma“.
Podle Kaliňáka byl návrh inspirován dánským modelem, kde ze zahraničí mohou volit pouze občané s trvalým pobytem v Dánsku, kteří se v cizině nacházejí dočasně. Pokud občan v zahraničí žije dlouhodobě a neplánuje návrat, je vyřazen ze seznamu voličů. U slovenské verze se podle Kaliňáka trvalé bydliště v tuzemsku vyžadovat nebude.
Podle místopředsedy parlamentu Andreje Danka (SNS) jde o snahu „zachovat důvěryhodnost volebního procesu“. „Korespondenční volba je bezpečnostní riziko. Na ambasádě bude vše pod dohledem,“ uvedl lídr SNS.
Zatím není jisté, zda změny půjdou do parlamentu jako poslanecký návrh, nebo je předloží sama vláda.
S informací přišla opozice
Na koaliční záměr upozornilo ještě začátkem týdne Progresivní Slovensko s apelem na premiéra, aby se k zamýšlené změně občanům veřejně přiznal. Téma okamžitě ovládlo veřejný diskurz na Slovensku, a to zejména proto, že se má takováto změna udát bez debaty s odborníky.
Problémem podle opozice je i to, že vláda poměrně radikálně snížila počet zastupitelských úřadů – ve Finsku třeba nemá žádný. Existuje tedy obava, že by se pro část občanů staly volby nedostupnými, a to zejména v Kanadě nebo ve Spojených státech amerických.
Kromě toho je opozice přesvědčena, že koalice chce pomoci zejména sama sobě, protože Směr ve volbách ze zahraničí pravidelně tahá za kratší konec a umísťuje se na posledních příčkách. Pokud by v září 2023 rozhodovaly jenom hlasy ze zahraničí, Robert Fico by jen o chlup prošel branami parlamentu.
