Exposlance hledaného Ukrajinci na Krymu těžce postřelili, hlásí ruské zdroje

„Olegův stav je velmi vážný. Momentálně je na jednotce intenzivní péče. Nebylo to žádné pobodání. Oleg byl postřelen,“ citoval ruský web Politnavigator Vladimira Rogova, člena ruské okupační správy v Záporožské oblasti. Ten zároveň vyzval pravoslavné věřící, aby se za politika modlili.

Server rovněž uvedl, že útok se stal okolo čtvrteční půlnoci a že o pachateli v první chvíli nebyly žádné informace. Carjov byl prý dvakrát postřelen na pozemcích lázeňského komplexu v Jaltě, kde v poslední době bydlel.

„Oleg Carjov byl napaden. Byl podřezán, řekl mi jeden z jeho spolupracovníků. Více toho známo není,“ psal předtím na síti Telegram Alexander Čalenko, původem ukrajinský prokremelský novinář žijící v Rusku.

Ukrajinská agentura Unian spekulovala o tom, že Carjov mohl zranění utrpět kvůli „domácí nehodě“ po opilecké hádce, neuvedla však zdroj, z nichž tyto domněnky vycházejí.

Agentura Reuters připomněla dříve kolující zvěsti, že Moskva po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvažovala o Carjovovi jako o šéfovi loutkové vlády v Kyjevě. Sám Carjov to však v listu The Financial Times popřel jako docela zábavný nápad, protože „není dost důležitý“.

Carjov byl ukrajinským poslancem v letech 2002 až 2014. Patřil ke Straně regionů někdejšího prezidenta Viktora Janukovyče, který byl smeten prozápadními protesty Euromajdanu a později prchl do Ruska. Následně se Carjov - s mizivou veřejnou podporou - snažil kandidovat na ukrajinského prezidenta, po účasti v televizní debatě jej v dubnu 2014 v Kyjevě ztloukl rozlícený dav.

Carjov poté prezidentskou kandidaturu stáhl a byl ukrajinskými úřady zbaven imunity. Nakrátko se v roce 2014 stal předsedou „parlamentu“ Novoruska, útvaru, pod kterým se neúspěšně pokusili sjednotit proruští separatistké z Doněcku a Luhansku.

Později se Carjov často objevoval v ruských médiích, invazi do své původní vlastí vítal s tím, že „slíbená denacifikace začala“ a o Ukrajině prohlásil, že „toto vždy bylo a bude ruské území“ s tím, že Moskva pouze „obnovuje svou suverenitu“.

Carjovovo jméno figuruje i ve sporech o ruskou pěvkyni Annu Nětrebkovou, které kritici vyčítají, že se nedostatečně distancovala od ruského prezidenta Vladimira Putina a od ruské invaze na Ukrajinu. Pěvkyně na říjen připravovala vystoupení v pražském Obecním domě, což vyvolalo nesouhlas. Nětrebková po dohodě s pořadateli nakonec koncert odřekla. Ruská služba stanice BBC následně uvedla, že umělkyně si po zrušení koncertu stěžovala na cenzuru a na to, že rozhodnutí bylo učiněno pod politickým tlakem.

Nětrebková dlouhodobě žije v Rakousku, ale v minulosti pomáhala Putinovi při prezidentských volbách, nechala se fotografovat s vlajkou a s představiteli proruských separatistů na Ukrajině a Carjovovi coby separatistickému vůdci darovala milion rublů. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru čelila Nětrebková na Západě bojkotu koncertů. Následně sice válku proti Ukrajině odsoudila, ale od Putina se nedistancovala. Poté, co odsoudila speciální vojenskou operaci, jak Moskva nazývá invazi, začala být podle BBC ale rušena i její představení v Rusku.