Článek
V minulém volebním období (2014 až 2019) bylo schváleno 401 legislativních spisů, tedy o více než čtyři desítky méně než v tom končícím.
Zásluhu na tom má mimo jiné současné belgické předsednictví, protože belgičtí experti na legislativní vyjednávání se připravovali už za předchozích předsednictví, zejména za toho španělského.
Z legislativních návrhů, u nichž se nepodařilo provést celou schvalovací proceduru, mají šanci projít do dalšího volebního období jen ty, u nichž bylo dosaženo předběžné dohody s Radou EU, která zastupuje členské státy. Podmínkou však je, že europoslanci takové texty alespoň jednou schválili na plénu. Pokud se tak nestane, návrhy zanikají.
Po volbách se nicméně sejde takzvaná konference předsedů, kterou tvoří předsednictvo parlamentu a šéfové jednotlivých politických skupin v EP, která může rozhodnout o obnově diskuse nad některými z těchto materiálů.
Lotyšská europoslankyně je ve skutečnosti dlouhé roky ruská agentka
Konference pošle rozdělané normy dál
Konference předsedů přitom tradičně rozhoduje o obnovení veškeré nedokončené legislativní práce. Výjimkou jsou normy, které jsou už zastaralé či u kterých se očekává nový návrh Evropské komise nebo obnovené konzultace s Radou EU.
Výsledek červnových voleb může schvalování norem významně ovlivnit, zejména v případě, že se výrazně změní poměrné zastoupení politických sil v parlamentu. Může se totiž stát, že někteří zpravodajové návrhů neobhájí mandát, budou tedy muset být místo nich vybráni náhradníci.
Europarlament už do jisté míry osiřel. Poslanci, kteří už mají za sebou poslední plenární zasedání, museli vyklidit kanceláře, které během posledních pěti let používali. Zůstat nemůžou ani ti, kteří se o křeslo ucházejí znovu.
„Volte evropské politiky, rozhodují o vás“. Zná je ale málokdo
