Článek
Navrhované opatření připravuje Evropská komise, výkonný orgán EU. Týkalo by se částky 8,4 miliardy eur, kterou by letos měla Ukrajina získat. Stejné opatření po Kyjevu požaduje i Mezinárodní měnový fond, od něhož by napadená země měla v rámci jiného čerpání získat celkově přes osm miliard dolarů (přes 166 miliard korun).
Současný zvýhodněný daňový režim na Ukrajině se vztahuje na některé živnostníky a malé podniky. Umožňuje jim platit minimální daň ve výši pěti procent. Úprava režimu by do ukrajinské státní kasy mohla přinést více než 40 miliard hřiven ročně (asi 18,9 miliardy korun), napsala agentura Bloomberg.
Návrh změn by podle lidí obeznámených se situací vyžadoval, aby Kyjev uvalil 20procentní daň na ty společnosti, které v tomto režimu fungují v rámci preferenčního systému a jejichž tržby přesahují čtyři miliony hřiven ročně.
Ukrajinské ministerstvo financí a hlavní spojenci Ukrajiny argumentují, že dosavadní daňový režim zatěžuje válečný rozpočet, narušuje hospodářskou soutěž a přispívá k udržování rozsáhlé šedé ekonomiky.
Pokud by se EU k nové podmínce uchýlila, týkala by se jen zlomku pomoci, kterou Ukrajina od Evropské unie získá. Balíček pomoci se skládá z asi 60 miliard eur na podporu obrany, dále na makrofinanční pomoc a takzvaný balíček Ukraine Facility, který poskytuje prostředky na výdaje z obranného rozpočtu.
EU téměř dvoubilionovou pomoc Ukrajině odklepla teprve nedávno, a to kvůli blokování balíčku pomoci Maďarskem. V parlamentních volbách tam však drtivě prohrál dosluhující premiér Viktor Orbán.
