Článek
Burnham byl na možný ruský zásah do referenda v podcastu přímo tázán, uvádí BBC. „Dostalo se mi jasné odpovědi, že ano, k zásahu došlo. Myslím, že jsme se v tomto případě ve skutečnosti nechali moc zatlačit do defenzivy a veřejnost jsme o rozsahu, v jakém se lidé snaží politický proces ze zahraničí narušit, dostatečně neinformovali,“ odpověděl britský premiér.
Bližší detaily o rozsahu nebo podstatě ruských zásahů do referenda o Brexitu Burnham neposkytl. V pořadu BBC Breakfast byl pak o důkazy dokládající Burnhamovo vyjádření požádán náměstek ministra zahraničí Stephen Doughty, ale i ten odmítl „zacházet do detailů“. „Rusko se jasně pokusilo zasáhnout do několika z našich demokratických procesů. Vedou informační válku. Jen letos na dezinformace a propagandu dali 1,5 miliardy liber (43,3 miliardy korun),“ uvedl Doughty.
Náměstek rovněž popřel, že by Burnham s tímto tématem přišel proto, že chce Británii vrátit do EU. „Předkládá širší argument ohledně ruských pokusů o destabilizaci a narušení naší demokracie,“ řekl Doughty.
Nově vzniklá skupina Britain Unbound, která prosazuje zachování Brexitu, uvedla, že Burnhamovo vyjádření je „dalším neobratným pokusem podkopat legitimitu rozhodnutí, které v roce 2016 učinil britský lid“.
Zahraniční zásahy do britských voleb skupina sice odsoudila jako nepřijatelné, ale zároveň uvedla, že výsledek referenda neovlivnily. „Neexistuje žádný dobrý důvod, proč se domnívat, že výsledek referenda v roce 2016 ovlivnil ruský zásah. Také je urážlivé naznačovat, že je voliče tak snadné oblafnout,“ stojí ve vyjádření skupiny.
Burnham v podcastu dále uvedl, že se minulý týden o ruských zásazích do voleb bavil s německým kancléřem Friedrichem Merzem. „Do německé politiky se rozhodně dostávají misinformace, dezinformace z Ruska. Nyní je důležité tyto věci otevřeně říct a, podle mě, voličům v Německu a ve Francii pomoci pochopit, že část této politiky podněcují naši nepřátelé, konkrétně Rusko,“ nechal se slyšet Burnham.
Zpravodajské služby bijí na poplach
Ačkoliv britské zpravodajské služby před ruským ovlivňováním britské politiky varují dlouhodobě, z pokusu o ovlivnění referenda o vystoupení z EU Moskvu před Burnhamem žádný britský premiér neobvinil.
Na ruské zásahy do voleb a referend se zaměřila v roce 2020 vydaná zpráva Parlamentního výboru pro zpravodajské služby a bezpečnost. Ta sice neposkytla definitivní závěr, zda se Moskva výsledek referenda o Brexitu pokusila ovlivnit, ale několik předchozích britských vlád zkritizovala, že tuto hrozbu plně nevyhodnotily a nepostavily se jí. Tehdejší konzervativní vláda pak ve stejném roce uvedla, že se „ruští agenti zcela jistě pokusili ovlivnit“ britské parlamentní volby v roce 2019.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy závěry parlamentní zprávy zcela odmítl a nazval ji „rusofobní“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zase uvedl, že Moskva, navzdory důkazům o opaku z různých evropských i zámořských volebních klání, do voleb ostatních zemí nezasahuje.
Zásahy ruských dezinformátorů do britské politiky jsou stále citelné, ale v současnosti se týkají hlavně probíhající války na Ukrajině. Na sociálních sítích tak lze najít videa vytvořená umělou inteligencí a napodobující legitimní zpravodajství přinášející nepravdivá tvrzení určená k podkopání podpory Ukrajiny. V posledních týdnech se takto například rozšířila smyšlená zpráva, že král Karel III. ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za zlevněnou cenu prodal sídlo.
