Článek
Protesty, během kterých se svaté texty pálí, hrají podle dánské vlády do karet extremistům. Představitelé země zkoumají možnost, jak zasahovat v situacích, kdy jsou uráženy jiné země, kultury či náboženství a kde by to mohlo mít významné negativní důsledky pro Dánsko, v neposlední řadě s ohledem na bezpečnost.
„Musí to ale samozřejmě být v rámci ústavou dané svobody slova a způsobem, který nezmění skutečnost, že svoboda projevu má v Dánsku velmi široký rozsah,“ citoval The Guardian dánské ministerstvo zahraničí.
Několik nedávných protestů, při nichž došlo k pálení koránu, zvýšilo diplomatické napětí mezi severskými zeměmi a na Blízkém východě. V Dánsku podle vlády protesty způsobily, že je země v mnoha částech světa vnímána jako stát, který umožňuje urážet a hanobit kultury, náboženství a tradice jiných zemí. Primárním cílem protestů je navíc ve většině případů pouhá provokace, která může nést Dánsku významné důsledky.
Anketa
Protesty zahrnující pálení koránu odsuzuje nejhlasitěji Turecko. Je to také jeden z důvodů, proč Ankara blokuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance (Dánsko už členem je - pozn. red.). Stockholm nedávno tvrdil, že nechce protesty zakazovat. Premiér Ulf Kristersson ale prozradil, že je v kontaktu s dánskou předsedkyní vlády Mette Frederiksenovou a že Švédsko zvažuje kroky, jak situaci uklidnit.
„Snažíme se to analyzovat, abychom zvážili opatření k posílení naší národní bezpečnosti a bezpečnosti Švédů nejen u nás, ale na celém světě,“ uvedl Kristersson.
Korán je nebezpečnější než jaderné zbraně, řekl muž ve Stockholmu a svatou knihu muslimů zapálil
