Hlavní obsah

Dánsko s útokem USA na Grónsko počítalo. Vojáci měli odpálit letiště, F-35 byly v plné pohotovosti

7:21

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Dnes 20. 3., 8:44

Dánsko bralo velmi vážně americké hrozby na vojenské převzetí Grónska. Kodaň kvůli tomu v lednu vyslala na ostrov vojáky vybavené výbušninami, které by využili na vyhození ranvejí na letištích v Nuuku a Kangerlussuaqu do vzduchu, aby USA nemohly na letištích přistávat. S odkazem na dvanáct na sobě nezávislých zdrojů z Dánska, Německa, Francie a skandinávských zemí o tom informuje dánská stanice DR, podle níž bylo Dánsko připravené na obranu ostrova vyslat také stíhačky F-35.

Příslušníci dánské armády na cvičení Arctic Endurane letos v lednu

Stručně

Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.

Dánsko v lednu 2025 vyslalo do Grónska vojáky s ostrou municí a výbušninami, aby v případě amerického útoku zničili ranveje a znemožnili přistání.
Dánsko koordinovalo obranu Grónska s evropskými spojenci, včetně Francie, Německa, Norska a Švédska, kteří poslali na ostrov vojáky, aby odstrašili USA od útoku.
Dánské stíhačky F-35 byly přesunuty na sever plně vyzbrojeny, přičemž plán počítal s odporem proti případnému americkému útoku, i přes vědomí vojenské převahy USA.

Článek

Americký prezident Donald Trump už v roce 2019 hovořil o tom, že chce Grónsko od Dánska koupit. To se tehdy setkalo s negativní odpovědí a označením za „absurdní“. V roce 2024, ještě během prezidentské kampaně, pak zájem o Grónsko vyostřil a začal mluvit o tom, že největší ostrov světa USA potřebují k obraně země.

Lživě pak také hovořil o tom, že se to kolem ostrova hemží čínskými a ruskými loděmi, aby vzbudil dojem, že Dánsko není schopné ostrov chránit.

Trump nevylučoval, že by USA mohly Grónsko převzít vojensky. Tuto hrozbu brali Dánové vážně a odpověděli na ni v lednu vysláním dalších vojáků na ostrov. Ti byli podle zdrojů vybaveni ostrou municí a výbušninami, kterými by odpálili přistávací ranveje, aby Američané nemohli přistát. Kromě toho také Kodaň na ostrov poslala zásoby krve pro zraněné vojáky.

Šedesát procent Dánů považuje USA za nepřítele

Evropa

Situaci zhoršil únos Madura

Na obrátkách vše nabralo 3. ledna, když Trump nařídil únos venezuelského vůdce Nicoláse Madura. „Když Trump neustále říká, že chce převzít Grónsko, a pak se stalo to, co se stalo ve Venezuele, museli jsme brát vážně všechny scénáře,“ sdělil dánské stanici vysoce postavený zdroj z dánských bezpečnostních složek.

Dalším faktorem hodnocení hrozby bylo, že „Spojené státy už nefungují tak, jako fungují obvykle“, čímž měl na mysli nevyzpytatelnost Donalda Trumpa. „Trump nemá ve svém okolí tolik lidí jako dříve, kteří by mu to rozmluvili. To je velmi nebezpečné,“ uvedl zdroj.

Dánsko se tak kvůli americkým hrozbám obrátilo na své spojence, se kterými situaci už od ledna 2025 koordinovalo. „Dánsko krátce po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA hledalo politickou podporu, aby se postavilo proti nyní sílícím americkým požadavkům na převzetí Grónska,“ napsala stanice.

Kodaň tehdy žádala o podporu Paříž a Berlín a také severské státy. „Cílem bylo v té době vytvořit evropskou politickou alianci na obranu Skandinávského společenství,“ doplnila.