Článek
Frederiksenová v povolebním projevu prohlásila, že je připravena zemi dále vést. Poznamenala, že jednání o vládě nebudou jednoduchá.
Levicová uskupení, včetně premiérčiny Sociální demokracie, získala 84 křesel, pravicové strany pak mají 77 křesel a centristé 14 křesel. Zbývající čtyři mandáty v parlamentu připadají na Grónsko a Faerské ostrovy, což jsou autonomní části Dánského království.
Sociální demokracie zvítězila se značným náskokem, obdržela 21,9 procenta hlasů. Tento výsledek byl ale proti volbám v roce 2022 o 5,6 procentního bodu horší. Stanice TV2 výsledek Sociální demokracie označila za historicky špatný, neboť tak málo hlasů strana nezískala od parlamentních voleb v roce 1903, kdy obdržela 21 procent.
S odstupem zhruba deseti procentních bodů skončila na druhém místě za sociálními demokraty Socialistická lidová strana s 11,6 procenta hlasů. Třetí je pak s 10,1 procenta hlasů středopravicová Liberální strana vedená ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem. Tato strana oproti předešlým volbám ztratila přes tři procentní body, Socialistická lidová strana si naopak o 3,3 procentního bodu polepšila.
Premiérka Frederiksenová, která je u moci od roku 2019, volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů.
Britská BBC napsala, že v Dánsku, členské zemi Evropské unie a NATO, do velké míry panuje shoda na zahraniční politice, a volební kampaň tak ovládly domácí témata, jako je stav dánského hospodářství a životní náklady. Frederiksenová navrhla například daň z majetku ve výši 0,5 procenta pro 20 000 nejbohatších Dánů. Tématy předvolebních debat byla také vysoká míra znečištění pitné vody pesticidy v důsledku chovu vepřů a budoucnost zemědělství.
