Co když dohoda s Tureckem padne? Berlínský plán B počítá s kvótami

Podle časopisu Der Spiegel to vyplývá z interního dokumentu německého ministerstva financí, které se problematikou migrace zabývá proto, že uprchlická vlna má dopady na státní rozpočet.

Aktuální vývoj v Turecku je „zcela nejasný“, píší dále ve zprávě úředníci ministerstva z oddělení pro evropské záležitosti. Podle nich nelze vyloučit, že otázku uprchlíků bude nutné znovu řešit na evropské úrovni. Už nyní se totiž objevují problémy s vracením migrantů z Řecka do Turecka, stojí v dokumentu.

Materiál předpokládá, že by jednotky agentury Frontex „spolehlivě ochránily“ vnější hranici EU mezi Řeckem a Tureckem.

Uprchlíky, kteří se do Evropy už dostanou nebo nebudou z humanitárních důvodů odmítnuti, „bude nutné shromažďovat a registrovat v záchytných táborech poblíž hranic a na základě kvót rozdělovat mezi členské státy“. V této souvislosti je podle ministerstva financí nutné zajistit plnohodnotnou kooperaci ze strany Řecka, „a to i za cenu finančního nátlaku“.

Podle zprávy je také „myslitelné“ rozšíření kontrol na hranicích Německa se Švýcarskem a Francií v případě, že by se přesunuly migrační trasy.

Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena, že EU potřebuje společný registr cest do a ze schengenského prostoru. V Německu chce více kamerových systémů a moderní techniku pro sledování internetu. Řekla to deníku Ruhr Nachrichten. Nová bezpečnostní opatření nedávno představil ministr vnitra Thomas de Maizière, o dalších se diskutuje. Společný registr je podle kancléřky nutný, aby úřady v každé chvíli přesně věděly, kdo do zemí prostoru bez vnitřních hraničních kontrol přichází a kdo prostor opouští.

Merkelová se vyslovila také pro ještě lepší spolupráci mezi evropskými zeměmi při výměně informací o možném nebezpečí.