Článek
Ve sporu o to, zda je užitečné a přípustné regulovat stavy volně žijících vlků, stojí proti sobě v evropských zemích zpravidla většinou farmáři a myslivci proti ochráncům přírody. V pondělí se problém dostal na novou úroveň: Evropská komise (EK) oficiálně vyzvala členské státy, aby do tří týdnů dodaly data o stavu vlčích populací na svých územích a o dopadu výskytu šelem na ekonomiku. Na jejich základě pak rozhodne o dalším postupu.
Podle údajů EK žije nyní na území členských států asi 15 tisíc vlků, přičemž za posledních deset let se jejich populace rozrostla asi o čtvrtinu.
Problémového vlka bude možné zastřelit. Myslivci na Královéhradecku dostali výjimku
V některých oblastech vlci pravidelně útočí na hospodářská zvířata jako na kořist a působí tím značné škody. Obrana proti nim je však složitá. Vlci jsou v EU plošně chráněni a jejich legální odchyt či odstřel je možný jen ve velmi specifických případech na základě výjimky.
Zejména farmáři by uvítali určité uvolnění této ochrany, s čímž ovšem nesouhlasí ekologické spolky. Podle těch by se naopak ochrana šelem měla ještě posílit.
Co vlci dokážou, poznala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leynová. V roce 2022 vlk na její farmě nedaleko Hannoveru roztrhal oblíbeného poníka.
Incident připomněl v pondělí i bruselský web Politico v článku „Von der Leyenová opět vyhlásila válku vlkům“, který napsal, že šéfka EK vystupuje od útoku šelem na její farmě ve prospěch uvolnění ochrany vlků.
Snadné to ale zastánci regulace vlčích populace mít nebudou. Začátkem tohoto roku se ministři životního prostředí usnesli, že EK by naopak měla pro ochranu šelem dělat více než dříve.
V Česku se vlci nyní relativně běžně vyskytují ve většině pohraničních pohoří, stále častěji však „zabloudí“ i do hustěji osídlených oblastí.
Vlků v českých lesích přibývá. Máme se bát?
Zastřelení ohrožené medvědice vyvolalo v Itálii pobouření. Měla mláďata
