Článek
Malé jaderné reaktory pro britskou vládu vyvíjí britská společnost Rolls-Royce RR.L, uvádí agentura Reuters. Zatímco stavba velkých jaderných elektráren může trvat desetiletí, první z těchto minireaktorů by měly být do britské rozvodné sítě zapojeny do roku 2030. To je jeden z důvodů, proč je britští představitelé označují za prostředek, jak co nejrychleji posílit energetickou bezpečnost země.
Spojené státy ovšem už delší dobu na Británii tlačily, aby na velšském ostrově dali postavit další velkou jadernou elektrárnu, přičemž by projekt podle nich na starost měla dostala americká společnost Westinghouse. Britskou energetickou strategii Američané také dlouhodobě kritizují, že způsobuje zvyšování cen a ostrovní zemi oslabuje.
Po zveřejnění se tedy rozhodnutí na velšském ostrově postavit malý reaktor britské výroby setkalo s americkou kritikou. „Tímto rozhodnutím jsme extrémně zklamaní. Nejen proto, že existují levnější, rychlejší a již schválené možnosti, jak na tomto stejném místě poskytnout čistou a bezpečnou energii,“ uvedl v oficiálním vyjádření americký velvyslanec Warren Stephens.
Britská vláda říká, že stále uvažuje i o výstavbě nové velké jaderné elektrárny, ale ta by stála někde jinde, přičemž státní společnost GB Energy-Nuclear dostala za úkol pro ni do podzimu 2026 najít vhodné místo. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera médiím sdělil, že pro malé modulární reaktory Wylfa prostě byla nejlepším možným místem. „Toto je suverénní schopnost, takže pro náš vlajkový program chceme použít nejlepší možné místo,“ řekl mluvčí.
Ten také dodal, že Británie chce v oblasti jaderné energetiky s USA dále spolupracovat. „S našimi americkými partnery budeme blízce spolupracovat. Pro jadernou budoucnost Británie zůstávají klíčoví, toto rozhodnutí nezavírá dveře větší elektrárně jinde. Možnosti necháváme otevřené a ujišťujeme se, že USA bude v našich plánech mít smysluplnou roli,“ uvedl mluvčí.
V Británii se už v současnosti staví další dvě velké jaderné elektrárny, Hinkley Point C na západě Anglie a Sizewell C na východě. Britská energetická strategie je ovšem ve vztazích mezi britskou vládou a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále citlivým problémem. Trump sám též kritizuje britské větrné elektrárny a to, že se ostrovní země snaží do roku 2050 dosáhnout nulových emisí. Britskou vládu naopak vyzývá, aby v Severním moři těžila více ropy.
Nové minireaktory poskytnou elektřinu přibližně třem milionům domácností a stavba elektrárny v místní komunitě vytvoří 3 tisíce nových pracovních míst. I to by mohlo být jedním z důvodů, proč se vláda rozhodla, aby nová malá elektrárna vznikla právě na severu Walesu. Vládnoucí labouristé zde totiž v poslední době ztrácí podporu voličů.
