Hlavní obsah

Británie uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, oznámil Sunak

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

23. 4. 2024, 18:20

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy po boku generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga. Sunak přitom řekl, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP ze současných asi 2,3 procenta HDP. Ve světle války na Ukrajině přitom Londýn hodlá o 10 miliard liber (více než 293,5 miliardy Kč) navýšit výdaje na zajištění dostatku munice, podotkla agentura Reuters.

Britský premiér Rishi Sunak, v pozadí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

Článek

Británii podle Sunaka čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“ a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci.

Jak už dříve během dne oznámil Sunakův úřad, Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů liber (14,7 miliardy korun). Bude obsahovat například skoro čtyři miliony kusů munice, 400 vozidel, 60 lodí nebo rakety dlouhého doletu Storm Shadow.

Londýn: Dodáme Kyjevu Storm Shadow i námořní plavidla

Evropa

Sunak upozornil, že případné vítězství Ruska ve válce na Ukrajině by ruského prezidenta Vladimira Putina povzbudilo. „Nezastaví se na Ukrajině… Touží, i když na to ještě nemá kapacitu, zaútočit na další evropské země, potenciálně včetně spojenců z NATO, které bychom měli povinnost bránit, tak jako oni mají povinnost bránit nás,“ řekl Sunak.

Na cestě do Polska ho doprovodili ministr financí Jeremy Hunt a šéf resortu obrany Grant Shapps. Později se Sunak sejde s polským premiérem Donaldem Tuskem. „Investice do Ukrajiny je investicí do naší bezpečnosti,“ zdůraznil Sunak.

Londýn mimo jiné počátkem letošního roku představil záběry z testu nové laserové zbraně DragonFire. Podle britského ministerstva obrany je zbraň dostatečně přesná, aby ze vzdálenosti jednoho kilometru zasáhla jednolibrovou minci. Náklady na jeden „výstřel“ přitom podle armády činí jen zhruba deset liber (295 Kč).

„Realita je, že mít agresivního souseda s sebou nese náklady a my máme velmi agresivního souseda,“ řekl v úterý po Sunakově boku šéf NATO Stoltenberg o Rusku. Pochválil Británii za její plán zvýšit výdaje na obranu. Jde podle něho také o to, ukázat Spojeným státům, že evropské země se na nákladech podílejí.

Členské země NATO mají na obranu vydávat dvě procenta HDP ročně. Česko loni na tento účel vyčlenilo 1,5 procenta HDP. Poslanecká sněmovna ale před rokem schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu.