Článek
Navalnyj byl poprvé otráven v roce 2020, kdy se mu udělalo špatně na palubě letadla. Západní laboratoře následně určily, že byl otráven novičokem, nervově paralytickou látkou vyvinutou ještě v éře Sovětského svazu.
O čtyři roky později jej podle Británie a dalších evropských států ve vazbě otrávili znovu, ale tentokrát se jednalo o toxin Epibatidin získaný z jedovatých žab. Ruské úřady obvinění, že by za Navalného smrt nesly odpovědnost, odmítají, připomíná agentura Reuters.
Britská vláda v pondělí uvalila sankce na ruské instituty zodpovědné za vývoj obou látek. Ve vyjádření před summitem NATO v turecké Ankaře uvedla, že má tento krok odhalit užívání chemických zbraní ruskými silami a odradit je od něj.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová v oznámení sankcí zmínila i útoky Novičokem na britské půdě z roku 2018, jejichž terčem byl ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Ti útok přežili, ale vyžádal si život civilistky Dawn Sturgessové, která přišla do kontaktu s vyhozenou nádobou s jedem. Britští vyšetřovatelé posléze uzavřeli, že útok musel osobně přikázat ruský prezident Vladimir Putin.
„Od použití Novičoku v Salisbury po Epibatidin na Sibiři, od otravy Dawn Sturgessové po Alexeje Navalného, Rusko k páchání smrti a utrpení nevinných civilistů včetně těch na Ukrajině, nadále používá barbarské nástroje,“ uvedla v pondělí Cooperová.
Ruská ambasáda v Londýně jakákoliv obvinění z používání chemických zbraní kategoricky odmítla a označila je za pomluvu. Britská vláda se podle ambasády snaží propagovat „imaginární ruskou hrozbu“ a ospravedlnit tak konfrontaci s Moskvou.
