Bratislavané se stěhují do Maďarska a Rakouska

„Z 900 obyvatel obce je už 230 Slováků. Před časem se v obci uvolnilo 22 pozemků a kromě šesti všechny skončily v rukou Slováků,“ uvedl starosta obce Gerhard Schödinger. Sám starosta má manželku Slovenku a mluví obstojně slovensky. Kdysi pracoval jako celník na slovensko-rakouských hranicích.

„Když jsem v roce 2007 nastupoval do funkce, měla vesnice 720 obyvatel, z nichž tři byli Slováci. Mládež odcházela do Vídně,“ dodal starosta. Slováci zvýšili počet stálých obyvatel a obec díky tomu dostává vyšší dotace z kraje na infrastrukturu i služby.

První rakouská obec za hranicemi láká Slováky především dostupností. Z centra slovenského hlavního města je to do Wolfsthalu jen deset kilometrů. Ceny zdejších nemovitostí rostou, ale usídlit se v Rakousku je pro Slováky stále ekonomicky výhodné. Líbí se jim rakouský sociální systém, pořádek, přístup úředníků, kvalitnější zboží v obchodech i jednoznačná platnost zákonů bez úplatkářství a zvýhodňování. „Je tady klid, hezká příroda, pořádek a bezpečnost v ulicích,“ pochvaluje si Ľuboš Dzuriak.

Slováci si také chválí státní podporu individuální výstavby, takzvaný Wohnbauförderung. Díky ní mohou získat půjčku úročenou pouze jedním procentem ročně. „Pokud se rozhodnete pro stavbu pasivního domu, automaticky máte nárok na 50 tisíc eur,“ dodává Dzuriak.

Místní si na přítomnost Slováků v jejich obci zvykali asi dva roky, ale dnes jsou vztahy vynikající. Rezervovaný pohled některých Rakušanů se postupně měnil.

Ještě větším tempem roste počet Slováků v maďarské obci Rajka, která je vzdálena z centra Bratislavy asi 20 kilometrů. Ceny jsou ještě výhodnější, než v Rakousku. Rajka má 3000 obyvatel, polovina z nich už jsou Slováci. Maďarsko-slovenské nápisy jsou také tady zcela obvyklé. V obchodě i v hospodě se domluvíte slovensky. Domácí se drží hesla, že vyjít vstříc zákazníkovi se vyplatí.

„Kdo by se zde trápil s nějakým nacionalismem?“ mávne rukou místní obyvatelka v reakci na občas problematické slovensko-maďarské vztahy. Kontakty zdejších Maďarů a Slováků vysoká politika neovlivnila. Vychází spolu velmi dobře. „Maďarští sousedé nám pomáhali na zahradě. Mezilidské vztahy jsou tu jiné, než ve městě,“ pochvaluje si Igor, který se do Rajky přestěhoval před dvěma lety a svého rozhodnutí nelituje.

Letos v říjnu se v obci objevili maďarští nacionalisté ze strany Jobbik, kteří protestovali proti reklamě jedné slovenské realitní kanceláře. Ta s nadsázkou propagovala Rajku, jako šestý obvod Bratislavy. „Rajka nebude nikdy šestým obvodem Bratislavy,“ hlásal transparent maďarských nacionalistů, kteří na protest zablokovali hlavní silnici v obci. „Ten inzerát byla zbytečná provokace. Mezi Maďary a Slováky v obci není žádný konflikt a doufám, že to tak zůstane,“ řekl organizátor protestu Tamás Kopetti.

Z Bratislavy do Rajky jezdí linka městské hromadné dopravy. Slováci kupují starší domy, ale vyrostla tam také úplně nová čtvrť, kde většina domů patří Slovákům. „Ceny nemovitostí jsou v Rajce stále výhodné a Slováci ušetří i na provozních nákladech,“ říká Dagmar Meitnerová z developerské společnosti.

„Bydlela jsem celý život v paneláku a teď mám dům se zahrádkou,“ pochvaluje si Jana z Bratislavy. Jediné, na co si musela zvyknout, je, že na vesnici zavře obchod v šest a už nikde nenakoupí. „To nevadí, většinou nakoupíme v Bratislavě,“ dodává.