Článek
Ve volbách v roce 2010 se poprvé od změny režimu dostala do maďarského parlamentu extrémně pravicová strana Jobbik (z Jobbik Magyarországért Mozgalom neboli Hnutí za lepší Maďarsko) založená 24. října 2003. Do poslaneckých lavic tehdy zasedlo 47 poslanců za Jobbik.
Krajní pravice posílila v Maďarsku především po násilných pouličních protestech proti levicové vládě premiéra Ference Gyurcsányho v roce 2006. Policie nasadila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Jobbik byl svou protivládní a protiromskou rétorikou stále populárnější.
Předseda Jobbiku Gábor Vona, druhý v pořadí po Dávidu Kovácsovi, jenž stranu vedl od jejího vzniku do roku 2006, založil polovojenskou organizaci Maďarská garda. Ta organizovala protiromské pochody a získávala podporu obyvatel především na chudším severovýchodě země.
Příslušníci Maďarské gardy, kterou zakázal soud.
Po vleklém soudním sporu byla Maďarská garda v roce 2009 zakázána a rozpuštěna. Navzdory tomu se její členové nadále objevují na veřejnosti v uniformách gardy. Vona způsobil skandál, když v roce 2010 složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí gardistické uniformy.
Gábor Vona složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí uniformy zakázané Maďarské gardy.
I přes extremistické projevy získala strana Jobbik v roce 2014 ve volbách 20,46 procent hlasů a obdržela 23 mandátů. Důvodem poklesu mandátu v porovnání s rokem 2010 bylo zredukování počtu poslanců v parlamentu z 386 na 199.
Postupem let se konzervativní a nacionalistická strana, která hlasitě volala po vystoupení z Evropské unie či požadovala přehodnocení trianonské mírové smlouvy, na jejímž základě přišlo Maďarsko o rozsáhlá území, zmírnila svou rétoriku a transformovala se v umírněnou lidovou stranu.
Hlavní obrat se projevil ve vztahu k Evropské unii. Místo vystoupení volá Jobbik po rázné reformě a rychlém přijetí eura. Umírněným postojem však strana přišla o své silné radikální jádro. Jobbik se sice s 25 mandáty stal po volbách 2018 nejsilnější opoziční stranou v parlamentu, v porovnání s drtivým vítězstvím Orbánova FIDESZu, které získalo 48 procent hlasů a udrželo si ústavní většinu, se však jednalo o porážku.
Strana doplatila na svou liberální proměnu, která část voličů zmátla. Ti pak raději hodili hlas lépe čitelnému Orbánovi. V reakci na volební neúspěch oznámil zakladatel strany Gábor Vona odchod z čela strany i z politiky. Jobbik si do svého čela zvolila umírněného politika Tamáse Sneidera, čímž se ve straně odstartovalo další pnutí.
Nový předseda strany Jobbik Tamás Sneider
Sneider obvinil svého protikandidáta do vedení Jobbiku Lászla Toroczkaie z pokusu rozbít stranu. Toroczkai byl vzápětí ze strany také vyloučen. S ním však dobrovolně odešly desítky dalších straníků včetně některých populárních tváří strany a tří poslanců v parlamentu. Ti v listopadu 2018 založili vlastní hnutí Naše vlast.
Jobbik je od roku 2009 zastoupen v Evropském parlamentu, kde získal tři křesla. Stejný počet mandátů strana obhájila i v roce 2014.
S podobně smýšlejícími evropskými stranami Jobbik také tvoří Alianci evropských národních hnutí.
