Článek
Lavrov si v článku postěžoval, že Evropa více než dvacet let využívala diplomacii s Ruskem pro „geopolitickou expanzi západních institucí, především NATO a Evropské unie, směrem na východ, až k ruským hranicím“. V tom podle něj pokračuje, což má dokazovat vstup Finska a Švédska do NATO. Obě tyto země do Aliance vstoupily poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
„Sjednocená Evropa nadále sní o expanzi. Má v úmyslu začlenit Ukrajinu a Moldavsko a zároveň vtáhnout Arménii do své sféry vlivu,“ běduje Lavrov. Všechny tři tyto země však chtějí na Západ samy, a to mimo jiné kvůli tomu, že si je nárokuje Moskva. Moldavské Podněstří navíc Rusko okupuje, stejně jako dva regiony Gruzie a asi pětinu území Ukrajiny.
Nejvyšší ruský diplomat následně uvedl, že tento stav „představuje vážnou hrozbu pro globální bezpečnost“. „Přímá konfrontace mezi NATO a Ruskem by mohla rychle eskalovat do výměny jaderných úderů s katastrofálními důsledky,“ hrozí Lavrov, který dal v článku jasně najevo, že žádná z výše uvedených zemí nemá právo se rozhodovat sama a že by jejich osud mělo alespoň spoluřídit Rusko.
Za vše může Západ
Rozsáhle se také věnoval tomu, co údajně v jeho očích předcházelo ruskému útoku na Ukrajinu. Tvrdí, že za vše může Západ, který podle jeho slov zorganizoval v roce 2004 na Ukrajině Oranžovou revoluci a o deset let později také pád proruského režimu Viktora Janukovyče, který následně prchl do Ruska.
Postěžoval si také na neplnění Minských dohod z roku 2015, které Rusové sami porušovali. Porušili ale hlavně Budapešťské memorandum, které Ukrajině výměnou za jaderné odzbrojení garantovalo suverenitu a územní celistvost.
K situaci se vyjádřila mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle níž Politico bez důvodu rozhodlo Lavrovův článek nepublikovat.
„Oni si článek nechali na den, přečetli si ho, pochopili, jaký účinek bude mít, do jaké míry je v něm napsána pravda, která vyvrací jejich lži, a do jaké míry je pragmatický z hlediska směřování k mírovému urovnání. A neotiskli ho. Prostě bez vysvětlení řekli: ‚ne‘,“ cituje ruská agentura TASS Lavrovovu mluvčí. Ta o redakci listu řekla, že nejsou žurnalisté, ale „propagandisté“.
Novinky požádaly Politico o reakci, prozatím se však nevyjádřilo.
Rozhovor odmítli publikovat Italové
Není ale samo, které odmítlo publikovat článek s Lavrovem. Italský deník Corriere della Sera loni v listopadu také nepublikoval rozhovor s ruským ministrem. Ten totiž proběhl pouze písemně a redakce neměla možnost se doptávat ani jej konfrontovat.
„Ruské ministerstvo zahraničí odpovědělo na otázky předem zaslané Corriere della Sera nekonečným textem plným obvinění a propagandistických tvrzení. Naši žádost o skutečný rozhovor s možností vzájemné diskuse a zpochybnění bodů, které jsme považovali za nutné prozkoumat, ministerstvo kategoricky odmítlo,“ napsala tehdy redakce.
„Zřejmě si myslelo, že na italský deník může uplatnit stejná kritéria jako na zemi, jako je Rusko, kde byla svoboda informací zrušena. Až bude ministr Lavrov chtít poskytnout rozhovor podle zásad svobodného a nezávislého žurnalismu, budeme k dispozici,“ dodala.
I tehdy se k situaci vyjádřila Zacharovová, která uvedla, že italský deník rozhovor nezveřejnil z „politických“ důvodů.