Článek
„Jednorázoví agenti“ jsou nejčastěji rekrutováni na Telegramu, uvedl podle Deutsche Welle místopředseda BfV Sinan Selen. Za malý poplatek mají provést útok, jenž se na první pohled může zdát neškodný. Většinou jde o šíření dezinformací, sběr informací o potenciálních cílech ruské tajné služby či „jednoduché“ sabotáže, jako jsou třeba menší požáry. Pokud jsou tito „špioni“ dopadeni, jejich řídící agent, kterého v drtivé většině případů znají jen ze sociálních sítí, je „hodí přes palubu“.
Rusko se k použití „agentů na jedno použití“ naverbovaných na sociálních sítích podle Deutsche Welle začalo stále častěji uchylovat poté, co po zahájení ruské agrese proti Ukrajině byly stovky jeho profesionálních špionů nuceny opustit diplomatické posty v západních zemích.
Archivní záběry loňského požáru nákupního centra ve VaršavěVideo: Reuters
V Německu je podle Selena stále četnější používání „jednorázových agentů“ také reakcí na úspěchy domácí kontrarozvědky. Minulý týden byli například v německých městech Kolín nad Rýnem a Kostnice byli zatčeni tři Ukrajinci zverbovaní Ruskem, kteří údajně plánovali útoky na nákladní dopravu.
Dostali i termit
Měli v úmyslu posílat balíčky s výbušninami, které by explodovaly během přepravy. Podle deníku Bild do jejich arzenálu měl kromě výbušnin patřit také termit, směs práškového hliníku a oxidu železitého. Ta hoří i bez přístupu vzdušného kyslíku, a dokonce i pod vodou, za teploty až 2400 stupňů.
Agenti na nejnižší úrovni pracující pro Rusko stáli také za rozsáhlým požárem nákupního centra ve Varšavě z minulého roku. V areálu se nacházelo přibližně 1400 obchodů a provozoven služeb, požáry tak způsobily škody za stovky milionů. Jednoho ze žhářů se podařilo zadržet v Litvě, druhý ale uniká.
Rovněž loňský žhářský útok v obchodním domě IKEA v litevském Vilniusu je dílem žháře naverbovaného ruskou tajnou službou. Při požáru vznikla škoda přes 12,5 milionu korun.
