Článek
„Jak uvedl okresní soud, výkonný příkaz stanovuje jasně dané a rychle se blížící termíny, v jejichž rámci musí státy koordinovat své kroky s federálními úřady a zavést nové volební postupy. Současně musí zajistit, aby volební úředníci i veřejnost rozuměli měnícím se pravidlům, podle nichž se budou řídit volby v září a listopadu,“ citoval server CNBC vyjádření odvolacího soudu.
Trump své březnové exekutivní nařízení prezentoval jako krok k větší ochraně voleb před podvody. Počítalo například s využíváním federálních databází k ověřování občanství voličů, novými pravidly pro hlasování poštou nebo intenzivnějším dohledem nad volebními úředníky.
Právě zde ale začíná hlavní spor. Kritici netvrdí, že by ověřování oprávněnosti voličů bylo samo o sobě špatné. Podle demokratických států však prezident překročil své pravomoci. Organizace voleb totiž v USA tradičně spadá především do kompetence jednotlivých států, nikoliv Bílého domu. Soudkyně Indira Talwaniová už v červnu dospěla k závěru, že některé části nařízení pravděpodobně odporují ústavě.
Další výhrada se týká možných dopadů na samotné voliče. Federální databáze podle odpůrců nemusí být vždy úplné či aktuální. Hrozí proto, že někteří oprávnění voliči by mohli být chybně označeni za nezpůsobilé a o možnost hlasovat by přišli.
Prezident dlouhodobě tvrdí, že korespondenční hlasování vytváří prostor pro manipulace. Soudy i volební úřady však v minulých letech opakovaně nenalezly důkazy o rozsáhlých podvodech, které by měnily výsledky voleb. Demokraté proto opatření označují za pokus ztížit hlasování skupinám obyvatel, které častěji podporují jejich stranu.
Rozhodnutí odvolacího soudu tak otevírá širší otázku: jde skutečně o ochranu voleb, nebo o snahu federální moci přepsat pravidla hry těsně před hlasováním? Definitivní odpověď možná nakonec bude muset dát až Nejvyšší soud USA.
