Hlavní obsah

Členství Ukrajiny v NATO? Scholz vyjádřil zdrženlivost

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ukrajina doufá v konkrétní bezpečnostní záruky, které jí zajistí ochranu po ruské agresivní válce. Německý kancléř Olaf Scholz o tom jednal v Elysejském paláci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a polskou hlavou státu Andrzejem Dudou. Signály z těchto tří zemí se liší.

Foto: Michel Euler, ČTK/AP

Prezident Francie Emmanuel Macron (zprava), Polska Andrzej Duda a německý kancléř Olaf Scholz v pondělí v Elysejském paláci

Článek

Duda před společnými konzultacemi v pondělí večer v Paříži apeloval: „Ukrajina čeká na jasný signál týkající se jasné perspektivy členství v NATO.“

To podle něj očekává ukrajinské vedení a vojáci bránící zemi napadenou Ruskem. Doufal, že nadcházející summit NATO ve Vilniusu přinese Ukrajině „světlo na konci tunelu, po kterém tak dlouho touží“.

Stejně jako v minulosti vyjádřil Scholz i na tomto setkání v rámci tzv. Výmarského trojúhelníku své výhrady, napsal v úterý list Die Welt. Kancléř upozornil, že v současné době se hlavní úsilí zaměřuje na podporu Ukrajiny v jejím obranném boji proti Rusku: „Nepolevíme tak dlouho, jak to bude nutné, jsme na to připraveni.“

K nepoznání naštvaný Scholz křičel z pódia: Voláte tu po míru beze zbraní, zatímco štváč Putin se zbraněmi vraždí

Zahraniční

Nicméně intenzivní debata o bezpečnostních zárukách má podle kancléře smysl. „Budeme v ní pokračovat velmi intenzivně a bude ukončena, až se objeví společný výsledek jednání. Jedno je však jasné: něco takového potřebujeme a potřebujeme to ve velmi konkrétní podobě,“ upřesnil.

Jiní představitelé NATO, jako například Jens Stoltenberg, dali podle stanice Deutsche Welle v minulosti jasně najevo, že vstup Ukrajiny do NATO není během konfliktu „na pořadu dne“.

Macron o protiofenzivě: Může trvat měsíce

Na summitu Aliance v litevském hlavním městě Vilniusu 11. a 12. července chce Ukrajina získat konkrétní perspektivu vstupu do obranné aliance. Důležití spojenci ji však brzdí. Pro pravděpodobně dlouhé přechodné období se diskutuje o povýšení stávající Komise NATO – Ukrajina na novou Radu NATO – Ukrajina. „Takové společné poradní fórum by bylo důležitým krokem k tomu, aby bylo možné diskutovat s Ukrajinou o klíčových bezpečnostních otázkách na jiné úrovni,“ podotýká Die Welt.

Macron rovněž uvedl, že ukrajinská protiofenziva začala před několika dny a měla by trvat několik měsíců. Francie nedávno zvýšila dodávky zbraní a munice a stále je dodává. „Probíhá tato protiofenziva. Přejeme si, aby byla co nejúspěšnější, abychom pak mohli zahájit fázi jednání za dobrých podmínek,“ řekl Macron. Útočná válka podle něho už nyní Rusku přinesla strategickou a geopolitickou prohru.

Tradice od roku 1991

Trojstranná jednání mezi Německem, Francií a Polskem se nazývají Výmarský trojúhelník. Tento diskusní formát založili v srpnu 1991 v durynském Výmaru tehdejší ministři zahraničí Hans-Dietrich Genscher, Roland Dumas a Krzysztof Skubiszewski.

Zpočátku bylo jeho hlavním cílem přiblížit Polsko a další východoevropské státy Evropské unii a NATO.

Trojice lídrů se setkala v únoru 2022, krátce po zahájení rozsáhlé ofenzivy Moskvy.

Poté ještě jednou na okraj Mnichovské bezpečnostní konference v únoru 2023.

Scholz bude zase volat Putinovi. A vyzve ho ke stažení ruských vojsk z Ukrajiny

Zahraniční

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám