Článek
„Bez povolení nesmí být vyváženy technologie určené pro výzkum, vývoj, výrobu,“ uvedlo ministerstvo v oznámení. „Omezení se týká bezpilotních letadel a dalších strojů, které jsou schopné řízeného letu mimo přímou viditelnost obsluhy více než 30 minut.“
Nařízení ministerstva pak vstoupilo v platnost ve středu, kdy do čínského města Šen-čen přiletěl ruský prezident na summit zemí Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), kde mimo jiné jednal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Pod vývozní kontrolu podle zjištění ruského opozičního webu The Moscow Times tak nově spadají také proudové motory s tahem nad 400 N a další motory pro bezpilotní letouny s výkonem přes 16 kW, které Rusko používá v dronech typu Geran, vyráběných v závodu ve městě Alabuge v Tatarstánu.
Omezení se dotklo také vývozu rádiových modulů, elektromotorů, kamerových hlav, stabilizátorů a dalších součástek. Nově tak budou zákazníci pro nákup těchto součástek potřebovat povolení od ministerstva.
Kyjev Číně poděkoval
„Kyjev děkuje Číně za nová opatření v oblasti kontroly vývozu dronů,“ oznámil zmocněnec ukrajinského prezidenta pro sankční politiku Vladislav Vlasjuk na síti X a upozornil, že nařízení neomezilo vývoz mnoha dalších součástek, které Moskva při výrobě dronů využívá.
„Zveřejnili jsme podrobné informace o těchto součástech a jejich čínských výrobcích a počítáme s přísnou kontrolou těchto vývozů,“ dodal Vlasjuk.
Agentura Bloomberg připomněla, že až 90 procent komponentů a technologií, které byly zablokovány západními sankcemi, získává Rusko z Číny, přičemž ruská závislost na Číně se ve srovnání s loňským rokem zvýšila o deset procent.
„V Evropské unii si jsou dobře vědomi role Číny, která dodává Kremlu technologie dvojího užití a dokonce i satelitní zpravodajské informace pro válečné účely, ale obávají se uvalit na ni sankce kvůli možným odvetným opatřením,“ uzavřely zdroje agentury.


