Hlavní obsah

Češi by museli žádat o svolení Kreml. Johnson v parlamentu odmítl ruské požadavky

Londýn

Postoj Spojeného království v aktuálním vyhroceném sporu o Ukrajinu je ve světovém měřítku nezvykle ostrý. Tamní vláda jako jedna z prvních poslala do Kyjeva obranné zbraně a dává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně najevo, jak se v případě vojenské ofenzívy zachová. Důvody vysvětloval v úterý poslancům přímo premiér Boris Johnson. V řeči si vypomohl příkladem s Českou republikou.

Foto: Profimedia.cz

Boris Johnson v britské sněmovně.

Článek

„Česká republika, v samém srdci Evropy, stovky mílí vzdálená od Ruska, by musela žádat Kreml o povolení, pokud by chtěla pozvat na společné cvičení německou pěchotu či jen pomoct se stavbou protipovodňových zábran,“ řekl ve Westminsteru Johnson.

Britský premiér narážel na požadavek Ruska, aby se situace v Evropě s rozmístěním zahraničních vojsk vrátila před rok 1997 a případné dislokace techniky a jednotek podléhaly schválení Moskvy.

Není jisté, jestli ruská strana tuto podmínku zamýšlela i na humanitární pomoc při povodních. Někteří komentátoři se navíc domnívají, že Rusko záměrně formulovalo takto nesplnitelný požadavek a ani nepočítalo s tím, že by na něj Západ přistoupil.

Paralelu s českou historií našel v aktuálních událostech také labouristický poslanec Chris Bryant. „Argumenty, které prezident Putin používá ohledně rusky mluvících na Ukrajině, jsou zcela stejné, jaké Adolf Hitler prezentoval ohledně sudetských Němců v ČSR ve 30. letech,“ uvedl.

Na Ukrajinu zamířila další zásilka americké vojenské pomoci

Evropa

Kromě tohoto požadavku očekává Rusko od Západu i další záruky. Vedle toho, aby nebyla Ukrajina přijata do NATO, požaduje Moskva, aby NATO ukončilo vojenské aktivity nejen na Ukrajině, ale i ve východní Evropě, v oblasti Kavkazu a ve Střední Asii.

Británie posílá Ukrajině vojenskou techniku

Británie v posledních týdnech dodala Kyjevu vojenskou techniku, která by podle analytiků mohla snížit odhodlání Ruska zahájit pozemní invazi na Ukrajinu. Současně obvinila Kreml, že se snaží do čela Ukrajiny dosadit proruského vůdce.

Biden hrozí Putinovi osobními sankcemi, Rusko přitom mohlo mít jiné cíle než invazi

Evropa

Ministryně zahraničí Lizz Trussová navíc nevylučuje možnost, že by v případě ruské invaze na Ukrajinu uvalila sankce přímo na šéfa Kremlu Vladimira Putina. Podobným způsobem se v úterý vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který rovněž varoval před obřími globálními následky případné ruské agrese.

Reklama

Výběr článků

Načítám