„Břišní tanečnice v Teheránu na Kissingerově klíně“. Legenda americké diplomacie slavila stovku v rodném Bavorsku

„Fürth byl vždy součástí mého života. Je pro mne velmi dojímavé vracet se do rodného města a vidět, jak úzká ta vazba je,“ řekl podle serveru T-Online pohnutým hlasem Kissinger, jehož židovská rodina v roce 1938 uprchla před nacisty do Spojených států. Tehdy bylo mladému Heinzovi, jak znělo jeho německé křestní jméno, patnáct.

Na jubilanta, který vzbudil rozruch některými prohlášeními k válce na Ukrajině, nezapomněl spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. V blahopřání přes video jej označil za „nejvlivnějšího tvůrce světové politiky všech dob“ a ocenil, že na svou vlast nezanevřel, i když z ní musel kvůli zločinnému pronásledování nacisty uprchnout.

Bavorský premiér Markus Söder přišel osobně a propůjčil Kissingerovi nejvyšší bavorské vyznamenání - Maxmilianův řád. Vyzvedl Kissingerovu vitalitu, když řekl, že po odchodu z čela americké diplomacie se vzhledem k častým cestám do zahraničí stal „možná ještě vlivnějším, než když byl v úřadu“.

K blahopřání se připojil i Wolfgang Seybold, jenž napsal o Kissingerovi životopisnou knihu s citátem na titulní straně „Příští týden prosím žádnou krizi. Můj kalendář je plný“. Seybold ocenil, že Kissinger má „jedinečný humor i sebeironii“ a že franský akcent je dodnes patrný jak z jeho němčiny, tak i angličtiny.

A Seybold podle listu Bild přidal i anekdotu: „Při návratu z Moskvy měl ministr Kissinger zastávku v Teheránu. Celá delegace skončila v nočním klubu, kde si jedna břišní tanečnice sedla Kissingerovi na klín. Když se jej pak členové doprovodu ptali, co si spolu domlouvali, Kissinger odpověděl: Zajímala se o americkou zahraniční politiku.“

Kissinger působil jako ministr zahraničních věcí v administrativě prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda v letech 1973–77, kdy v Íránu vládl ještě prozápadní Muhammad Rezá Pahlaví. Jeho slovo má ve Spojených státech stále velkou váhu.

Loni vyvolal Kissinger rozruch prohlášením, že Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla vrátit před 24. únor 2022 – datum zahájení ruské agrese. Moskva měla v tu dobu pod kontrolou poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky. Ukrajinské vedení jeho návrh rozhodně odmítlo. Letos v únoru však vzal svá slova zpět a přiznal, že se mýlil.