Vinu za válku nenese jen Kreml, míní Kissinger

„Nemyslím si, že veškerou vinu nese (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Kissinger v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit s tím, že už před rokem 2014 považoval nabídky členství v NATO Ukrajině za „nemoudré“. „Už tehdy jsem o tom velmi pochyboval. Spustila se tím série událostí, které vyústily do války,“ uvedl americký exministr, jenž v sobotu oslaví sté narozeniny.

Podle Kissingera nabyl Putin dojmu, že jej už nikdo nebere vážně. „Ukrajina se pro něj stala symbolem ponížení Ruska,“ zdůraznil. Před rokem 2014 se Kissinger podle svých slov domníval, že Ukrajina měla zůstat neutrálním státem se statusem, který by se podobal tehdejšímu postavení Finska.

To ale ruskou agresi nijak neopravňuje, řekl dále Kissinger a dodal, že plně podporuje odpor Ukrajiny. Nyní vstup Ukrajiny do aliance schvaluje. „Dnes jsem absolutně pro, aby Ukrajina byla po skončení války přijata to NATO. Když teď mezi Ruskem a NATO už nejsou žádné neutrální zóny, je pro Západ lepší Ukrajinu do aliance přijmout,“ řekl dále americký exministr.

Henry Kissinger, rodák z bavorského Fürthu, je legendou americké diplomacie. Působil jako ministr zahraničních věcí v administrativě prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda v letech 1973–77. V té době usiloval o zmírnění napětí mezi USA a tehdejším Sovětským svazem a o otevřenější vztahy Washingtonu s Pekingem. Jeho slovo má ve Spojených státech stále velkou váhu.

Loni vyvolal Kissinger rozruch prohlášením, že Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla vrátit před 24. únor 2022 – datum zahájení ruské agrese. Moskva měla v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky. Ukrajinské vedení jeho návrh rozhodně odmítlo.