Článek
V provincii Suvajda, obývané většinově drúzy, a v provinciích Hasaka a Rakka, ovládaných z velké části Kurdy, se volby neuskuteční, podle vlády z bezpečnostních důvodů. Kurdská autonomní správa, vytvořená neoficiálně na severovýchodě země za občanské války, volby označila za nedemokratické a uvedla, že nová vláda tak pokračuje v marginalizaci menšin, jak to dělal Asadův režim.
„Dvě třetiny jsou voleny volebními orgány vytvořenými ve volebních obvodech na základě demografického a administrativního rozložení a zbývající jedna třetina je jmenována prezidentem,“ popsala turecká agentura Anadolu komplikovaný volební systém.
Šarova vláda tvrdí, že přímé volby za současné situace nejsou možné, jelikož velká část Syřanů je stále vysídlená a nemá doklady totožnosti, takže neexistují seznamy voličů. Nový parlament má mít 210 poslanců, jejichž mandát bude třicetiměsíční. Mezi provincie se mandáty rozdělí podle počtu obyvatel na základě sčítání lidu z roku 2010.
Sýrie měla před občanskou válkou, která vypukla v roce 2011 a vyžádala si na 600 tisíc obětí, asi 21 milionů obyvatel. Boje vyhnaly z domovů na 13 milionů Syřanů, z toho zhruba šest milionů uprchlo do zahraničí. Od loňského prosince se do Sýrie podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vrátilo zhruba 850.000 uprchlíků a z vnitřně vysídlených se od prosince do svých domovů vrátilo přibližně 1,7 milionu lidí.
Prezidentské volby prý až za pět let
V Sýrii od března platí prozatímní ústava, kterou na přechodné období pěti let sepsal výbor vytvořený Šarovou vládou. Formálně zaručuje oddělení zákonodárné a výkonné moci, ale podle kritiků dává příliš velké pravomoce prezidentovi. Pokud jde o prezidentské volby, Šara, kterého k moci vyneslo ozbrojené povstání proti Asadovi, počátkem roku řekl, že potrvá okolo čtyř až pěti let, než je bude moci země uspořádat.
