Článek
„Právě nyní není žádný náznak, že byli teroristé zabiti,“ uvedl pro Kanál 12 podle listu The Times of Israel zdroj, který si žádal zachovat anonymitu. „Dál doufáme, že byli zabiti, ale optimismus pohasíná,“ dodal.
Podobné vyjádření se objevilo i ve vysílání stanice Kan, která citovala nejmenovaného oficiálního představitele Izraele. Ten řekl, že je potřeba vidět konečné výsledky, ale že je možné, že útok nedosáhl „vytouženého výsledku“.

Následky bombardování vily Hamásu v Dauhá
Dva zdroje z ozbrojených sil a zpravodajské komunity řekly serveru Ynet, že jsou „pesimističtí, zda zahynuly všechny cíle útoku, pokud vůbec nějaký“. Vyhodnocení škod útoku podle nich dále pokračuje.
Útok na schůzku Hamásu
Terčem útoku byla úterní schůzka vedení Hamásu, kde se měl probírat poslední americký návrh o příměří spojeném s propuštěním rukojmí, které by mělo vést ke konci války. Během jednoho dne mělo být propuštěno 20 živých rukojmí, předáno 28 těl mrtvých rukojmí a Izrael by se stáhl z Gazy a propustil tisícovku palestinských vězňů.
Jednat v Dauhá mělo celé vedení Hamásu. Účastnit se ho měl hlavní vyjednavač a velitel jednotek Hamásu v Pásmu Gazy Chalíl Hajja. Dále měl být přítomen Zahir Džabari, který stojí v čele Hamásu na Západním břehu Jordánu, předseda šúry (rady) Hamásu Muhammad Darviš, Nizal Audalláh a hlavně vůdce Hamásu v exilu Chálid Mašal.
Hamás po útoku sdělil, že nikdo z jeho nejvyššího vedení nezahynul, zemřít mělo jen pět jeho nižších představitelů včetně syna Chalíla Hajji a šéfa Hajjovy kanceláře. Hamás ovšem neposkytl žádné důkazy, jež by potvrzovaly, že příslušníci vedení přežili. V minulosti opakovaně přiznával smrt svých vůdců s několikaměsíčním zpožděním, připomněl The Times of Israel.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac ve středu útok hájil. Nijak se však nevyjádřil k osudu vůdců Hamásu. Řekl jen, že všechny, kteří připravili teroristický útok ze 7. října 2023, čeká spravedlnost.
Izraelské velení nebylo jednotné
Ohledně útoku nepanovala ani shoda v izraelském velení. Kan uvedl, že proti němu byl generál major Nican Alon, který je vyslancem pro vyjednávání o rukojmí. Výhrady měl mít i náčelník štábu Ejal Zamir a jeden z vysokých představitelů Mossadu. Mossad se podle zdrojů listu The Times of Israel do akce nezapojil, i když se obvykle podílí na přípravě podobných operací. Tuto měla podniknout jen armáda a tajná služba Šin Bet.
Zaskočený Katar přestává být bezpečným útočištěm
Katar byl útokem zaskočen. Varování z USA přišlo pozdě. Nějakého útoku se však obával poté, co Zamir 31. srpna varoval, že „většina zbytku vedení Hamásu je sice za hranicemi, ale my na ně i tak dosáhneme.“
Katar žádal podle katarského představitele ujištění od Bílého domu a Mossadu, že k takovému útoku nedojde na jeho území, napsal list The Washington Post. Jeho zdroj označil útok „za naprosté překvapení“.
Katar nařídil týmu právníků, aby se snažil učinit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odpovědným za porušení mezinárodního práva. Už v úterý katarský premiér odsoudil útok jako teroristický čin a porušení suverenity země, uvedla stanice BBC. Připomněla současně, že Katar je nejen mediátorem, ale že má s Hamásem dlouhodobé těsné vazby a od chvíle, kdy se dostalo k moci v Pásmu Gazy, mu poskytuje finanční pomoc i politickou podporu.
Poté, co byl loni zabit v Teheránu vůdce Hamásu Ismaíl Haníja, hnutí rychle přesunulo část svých špiček z Íránu do Dauhá. Žije tam asi tisíc příslušníků Hamásu s rodinami na náklady Kataru. Nyní však Katar nevypadá jako tak bezpečný přístav.