Článek
Z oficiálních údajů ve státních médiích plyne, že od 18. března bylo za tyto činy popraveno nejméně 28 lidí, polovina z nich v posledních dvou týdnech, tedy poté, co začalo platit příměří, napsal list The Financial Times. Naznačuje to snahu íránského vedení upevnit svou moc a odradit obyvatele od dalších protestů.
Většina jich byla obviněna ze spolupráce s nepřítelem a ze zabití příslušníků bezpečnostních sil během lednových protivládních protestů vyvolaných ekonomickou krizí v zemi. Další byli obviněni ze špionáže.
Nejméně jedenáct lidí bylo oběšeno, aniž by byli obviněni, že někoho zabili, nebo se zapojili do ozbrojených protestů. Většinou byli obviněni, protože u sebe měli dlouhé nože, z útoků na policejní stanice, aby se zmocnili zbraní, nebo ze zapálení státního majetku.
Bývalý íránský politický vězeň a obhájce lidských práv Emadeddin Baghdí to komentoval slovy: „Podle zpráv od soudů někteří z popravených nezabíjeli a neměli ruce od krve. Spáchali zločiny, za které by normálně šli do vězení.“ Zmínil, že je to důsledek loňského rozšíření spektra činů, za které lze vynést absolutní trest.
Baghdí je jedním z profesorů a právníků, kteří loni označili zákon o špionáži jako „katastrofu“ pro právní systém země.
Poprav přibývá
První vlna poprav přišla poté, co byly loni po dvanáctidenní válce s Izraelem schváleny vyšší tresty za špionáž a s ní související trestné činy. Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International bylo od začátku loňského roku do konce září popraveno přes tisíc lidí, což je nejvíce za 15 let. Důvodem byly především trestné činy související s drogami, ale také snaha potlačit disent.