Článek
Íránská média v úterý podle agentury AFP uvedla, že prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy. Původně se očekávalo, že se místem konání stane v pátek Turecko, avšak Teherán požádal o přesun do Ománu.
Íránská strana podle zdroje webu chce omezit téma rozhovorů na jaderný program a nediskutovat o dalších otázkách, jako jsou naváděné střely či militantní skupiny podporované Íránem. Nevyřešenou otázkou zatím zůstává, zda se jednání zúčastní i zástupci dalších zemí z blízkovýchodního regionu, píše Axios.
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem vzrostlo v lednu, kdy se v Íránu několik týdnů konaly protirežimní protesty, které bezpečnostní síly násilím potlačily. Trump varoval íránské vedení, že USA vojensky zasáhnou v případě, že režim bude nadále zabíjet protestující. Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech uvedla, že při protestech, které začaly na konci prosince, zahynulo 6 854 lidí, z nichž 6 430 byli demonstranti.
Poté, co režim protesty potlačil, začal Trump možný americký útok proti Íránu spojovat s otázkou íránského jaderného programu. Teherán dlouhodobě tvrdí, že jeho program slouží pouze k mírovým účelům. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nicméně v minulosti opakovaně uvedla, že Írán obohacuje uran na úroveň vyšší, než je pro jadernou energetiku třeba. Již loni v červnu se americké síly jednorázově zapojily do izraelských vzdušných úderů proti íránské jaderné infrastruktuře.
V současné době mají Spojené státy v oblasti flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí v neděli varoval, že americký útok bude znamenat regionální ozbrojený konflikt. Proti americkému vojenskému zásahu se staví i řada zemí v regionu, které se obávají nestability, kterou by útok vyvolal.
