Článek
Izraelská armáda v současnosti na základě podmínek příměří, jež je první fází Trumpova mírového plánu, kontroluje 53 procent území Gazy. Jedná se o velkou část zemědělské plochy teritoria či jižní město Rafáh a části města Gaza, rekapituluje situaci Reuters.
V rámci druhé fáze by se pak izraelské síly stáhly ještě dále, v Gaze by byla zřízena přechodná správa a na palestinské území by přišly mezinárodní bezpečnostní síly, které by měly dohlédnout na odzbrojení Hamásu. Až v tomto bodě by měla též začít plánovaná rekonstrukce Gazy.
V případě, že by se zahájení druhé fáze dojednat skutečně nepodařilo, je podle zdrojů pravděpodobné, že by rekonstrukce stejně proběhla, ale týkala by se pouze území kontrolovaného Izraelem. O tom ostatně hovoří i bod 17 Trumpova dvacetibodového mírového plánu.
Evropa v současných mírových jednáních stojí spíše stranou, její představitelé ale varují, že toto neformální rozdělení území by mohlo trvat roky.
Téměř celá dvoumilionová populace Gazy je přitom nyní nadále namačkaná ve stanových táborech a troskách zdevastovaných měst ležících právě v té části, kterou nadále ovládá Hamás.
Žádný časový rozvrh
Zadrhnutí mírového procesu do jisté míry nahrává to, že Trumpův plán neposkytuje žádné časové rozvržení ani mechanismy k jeho implementaci. Ačkoliv se tedy obě strany konfliktu dohodly na příměří, další postup zcela zablokovalo to, že Hamás se nyní odmítá vzdát zbraní, zatímco Izrael odmítá, aby měla na správě Gazy jakýkoliv podíl západem podporovaná Palestinská samospráva.
Nejistota panuje i ohledně složení zmíněných mezinárodních sil. Jednotlivé vlády se totiž zdráhají zavázat k nasazení svých vojáků. Obzvlášť evropské a arabské státy se nechtějí mise účastnit, pokud by krom běžného dohledu na mír znamenala také přímou konfrontaci s Hamásem. Jeruzalém zase odmítá, aby součástí sil bylo Turecko, které otevřeně vyjadřuje nepřátelské postoje k Izraeli a obává se podněcování místního odporu.
„Stále na těch nápadech pracujeme. Všichni chtějí, aby tento konflikt skončil. Všichni chceme stejný výsledek. Otázkou je, jak zařídíme, aby to fungovalo?“ vyjádřil se k současnému stavu jednání jordánský ministr zahraničí Ajman Safadí.
Modelové zóny
Téměř dvě desítky zdrojů, včetně těch amerických, Reuters potvrdily, že pokud do jednání rázně nezakročí USA, které by mohly Izrael přimět, aby ustoupil a umožnil zapojení Palestinské samosprávy do poválečné správy Gazy, takzvaná žlutá linie, za kterou se v rámci příměří musely izraelské jednotky stáhnout, se stane de facto hranicí.
Otázkou je, zda americká administrativa má k takovému ráznému zásahu motivaci. Viceprezident JD Vance a Trumpův vlivný zeť Jared Kushner minulý měsíc oba uvedli, že by do Izraelem ovládané části Gazy mohly finance na rekonstrukci začít proudit i před dojednáním další fáze mírového plánu. Jejich úmyslem údajně je vytvoření „modelových zón“, kde by mohli Gazané žít. Tyto plány podle expertů naznačují, že by současné uspořádání mohlo být dlouhodobé, a ne pouze přechodné.