Článek
Vahídí a lidé z jeho nejbližšího okruhu spolupracovníků stáli za rozhodnutím Íránu opět uzavřít Hormuzský průliv, když Spojené státy neuvolnily svou blokádu íránských přístavů a lodí mířících do nich.
Opětovné zavedení „kontroly“ nad průlivem ze strany revolučních gard zdůvodnilo vrchní velitelství íránských ozbrojených sil Chatam ol Anbia právě pokračující americkou blokádou. Potvrzuje to skutečnost, že íránské ozbrojené síly jsou nyní pod kontrolou Islámských revolučních gard.
Po uzavření průlivu se staly terči útoků rychlých člunů jeden tanker a jedna nákladní loď. Rychlé čluny využívají právě Islámské revoluční gardy v rámci svých námořních jednotek. Írán má de facto dvě ozbrojené složky – tradiční ozbrojené síly s pozemními jednotkami, námořnictvem a letectvem a síly Islámských revolučních gard.
Gardy proti jednání s USA
Agentura Tasnim napojená na revoluční gardy v sobotu oznámila, že Írán nesouhlasí se svou účastí na dalším kole jednání s USA, dokud se Spojené státy nevzdají svých „přemrštěných“ požadavků a nebudou ctít mezinárodní právo.
ISW už dříve dospěl k závěru, že Spojené státy jednají s rozděleným týmem, kde jsou jak zastánci tvrdé linie, tak pragmatici. Nyní se zdá, že „revoluční gardy odsunuly na vedlejší kolej pragmatičtější politiky“.
Podle zjištění institutu neměl tým Arakčího a Kalibáfa plnou pravomoc k uzavření dohody se Spojenými státy v Islámábádu.
Vahídího označuje za nejmocnějšího muže v Íránu po nejvyšším vůdci Modžtabovi Chameneím. O tom však není jasné, v jakém je po zranění stavu. Váhídí přitom přispěl výraznou měrou k tomu, že byl Modžtaba zvolen do vedení.
Ahmad Vahídí
Vahídí (67) je dlouholetý velitel Islámských revolučních gard, který byl v letech 1988 až 1997 prvním velitelem elitních sil gard Kuds. Argentinský nejvyšší soud jej obžaloval za podíl na útoku na živodvské centrum v Buenos Aires, při kterém v roce 1994 zahynulo 85 lidí.
V letech 2009 až 2013 byl ministrem obrany a mezi lety 2016 až 2021 stál v čele Nejvysšší národní obranné univerzity.
Loni v červnu byl pověřen řízením revolučních gardy, když byl zabit při izraelském útoku jejich velitel Hosein Salami. Letos prvního 1. března byl jmenován jejich velitelem.
Přispěl výraznou měrou k volbě Modžtaby Chameneího jako nejvyššího duchovního vůdce země.


