Saúdové jednají o možné dohodě s Íránem o vzájemném neútočení

Rijád se inspiroval modelem Helsinských dohod ze sedmdesátých let, které za studené války snížily napětí, uvedli podle listu The Financial Times dva západní diplomaté s tím, že toto je jen jedno z možných řešení. Důvodem jsou obavy z budoucího vývoje bezpečnostní situace v oblasti. Válka zvýšila naléhavost potřeby najít řešení a vytvořit nějaký regionální bezpečnostní systém.

Írán je válkou oslabený, ale pořád představuje hrozbu. Státy Perského zálivu se obávají hlavně doby, kdy Američané z oblasti odejdou a budou čelit Íránu, kde se dostal k moci ještě radikálnější režim. USA a Írán sice jednají, ale Spojené státy se soustřeďují především na otevření Hormuzského průlivu, jímž proudila před válkou pětina obchodované ropy, a na íránský jaderný program.

Stranou zůstává otázka íránského raketového programu, i když původně byl cílem útoku i ten. Íránské rakety a drony jsou však schopny působit vážné škody arabským zemím, ukázala válka. Teherán na americké a izraelské údery odpověděl ostřelováním arabských zemí. Vypálil stovky raket a dronů.

Rozpory s USA se už ukázaly. Saúdové a Kuvajťané také načas omezili USA možnost využívat některé základny a vzdušný prostor svých zemí pro americká letadla. Důvodem bylo, že Spojené státy před deseti dny na poslední chvíli zastavily plán vojenského doprovodu nákladních lodí a tankerů v Hormuzském průlivu.

Podle listu mnoho evropských zemí a institucí EU podporuje ideu Saúdské Arábie a naléhají na další arabské země v Perském zálivu, aby se k ní připojily. Považují to za nejlepší možnost, jak se vyhnout dalšímu konfliktu, kterého se bojí zejména menší země v regionu. Navíc by takovéto dohody mohly garantovat Íránu.

Podle jednoho z diplomatů však jde o složitou otázku. „Všechno závisí na tom, kdo tam bude (zapojen). V současném klimatu tam nepůjde současně dostat Írán a Izrael a bez Izraele by to mohlo být kontraproduktivní, protože ho vidí jako nejdůležitější příčinu konfliktu. Írán se však nikam (v jednáních) neposouvá, a kvůli tomu Saúdové tlačí,“ řekl listu.

Saúdská Arábie se už jednou s Íránem dokázala dohodnout na ukončení války s Jemenem. Rijád podporoval zákonnou jemenskou vládu proti vzbouřeným šíitským Húsíům, které podporoval Írán. Ti pak začali ostřelovat balistickými raketami cíle v Saúdské Arábii.

Problémem také je, že arabské země jsou rozdělené. Nejdůležitější státy v oblasti Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty mají rozdílné vize pro region a ekonomicky soupeří, což ukázal odchod Emirátů z ropného kartelu OPEC, jehož založila právě Saúdská Arábie.

Spojené arabské emiráty jsou nejtvrdší v postupu vůči Íránu a kritizovaly arabské a muslimské instituce, že jejich odpověď na íránskou agresi vůči arabským zemím nebyla ráznější. Írán na americko-izraelský útok odpověděl ostřelováním a bombardováním arabských zemí, v nichž jsou americké základny. Letěly na ně stovky raket a dronů, které napáchaly značné škody na jejich ropné a plynové infrastruktuře. Není jasné, zda by se Emiráty k podobné dohodě připojily.

Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu především podporují Pákistánem zprostředkované jednání mezi USA a Íránem. Saúdové jsou také součástí vznikající aliance, kde jsou dále Pákistán, Turecko a Egypt. I když nejde o formální obranný pakt, tyto země prohlubují vojenskou, zahraniční i ekonomickou spolupráci.