Článek
„Jediná věc, která zastaví darebácké země před vývojem jaderných zbraní, je věrohodná vojenská hrozba nebo akce. Můžete ji spojit s ochromujícími ekonomickými sankcemi, ale ty nemusejí stačit. Nezbytnou a často postačující podmínkou je vojenská akce,“ citoval Netanjahua Jerusalem Post.
„Čím déle budete vyčkávat, tím těžší to bude. A my jsme čekali už hodně dlouho,“ dodal izraelský premiér. Upozornil, že jeho země v minulosti zastavila například irácké či syrské jaderné ambice včasnou vojenskou akcí.
Odkázal na dvě historické události. Tou první byla operace Opera. Jednalo se o izraelský letecký útok na irácký jaderný reaktor Osirak v roce 1981. Druhou byla operace Ovocný sad, kdy stejným způsobem zaútočil Izrael na jaderný reaktor poblíž města Dajr az-Zaur v Sýrii v roce 2007.
Opusťte Írán, vyzvalo ministerstvo české občany
Írán je kvůli svému jadernému programu největší blízkovýchodní hrozbou Izraele. Jeho potenciálu si všiml také svět, a proto v roce 2015 uzavřely světové mocnosti (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie, Německo a Evropská unie) ve Vídni s Íránem dohodu o omezení jeho jaderného programu. Teherán se měl vzdát vybudování jaderného arzenálu výměnou za odvolání sankcí vůči němu.
Situace se ale začala měnit v roce 2018, kdy Spojené státy za vlády Donalda Trumpa od dohody odstoupily. Trump o dohodě tvrdil, že je tou nejhorší, co kdy vznikla, a zároveň slíbil, že vyjedná lepší. K tomu už ale nikdy nedošlo.
Po odstoupení USA od dohody se Írán začal chovat odvážněji. V listopadu loňského roku například Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že začal obohacovat uran na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba obohacený uran na hodnoty kolem 90 procent. Podle izraelských expertů už aktuálně Teherán obohacuje dokonce na 84 procent.
„Udělám cokoli, co je v mých silách, abych zabránil Íránu ve vytvoření jaderných zbraní. Není to jen v zájmu Izraele, ale také v zájmu USA i celého zbytku světa,“ dodal Netanjahu.
Írán začal vyrábět vysoce obohacený uran
