Hlavní obsah

Letošní útoky vrátily íránský jaderný program jen o rok, dál drží obohacený uran

Írán by podle informací amerických zdrojů potřeboval k výrobě jaderné zbraně stejné množství času jako loni v létě. Analytici totiž dospěli k závěru, že letošní útoky vrátily program pouze o rok zpět. Jako důvod uvádějí, že Írán stále vlastní přes 400 kg obohaceného uranu, jenž zřejmě ukryl v hlubinách, kde jej neohrožují americké protibunkrové bomby.

Foto: Majid Asgaripour, Reuters

Íránská vlajka s portréty tří duchovních vůdců islámské republiky

Článek

Skutečnost, že letošní útoky vrátily program jen o rok, naznačuje, že výrazně pozdržet íránský jaderný program zřejmě nepůjde bez likvidace íránských zásob vysoce obohaceného uranu, uvedla agentura Reuters.

Loni v červnu byl Írán podle odhadů amerických tajných služeb asi tři až šest měsíců před dokončením jaderné zbraně. Po loňské dvanáctidenní válce Izraele s Íránem, do které se při útocích na jaderná zařízení zapojily Spojené státy, se tento čas posunul na devět až dvanáct měsíců. Pro agenturu Reuters to uvedly dva zdroje a jedna osoba obeznámená s odhady tajných služeb.

Spojené státy loni vybombardovaly podzemní jaderní komplexy v Natanzu a Fordó, kde se nacházely kaskády centrifug, v nichž se obohacuje uran. Mohutné otřesy zřejmě tato citlivá zařízení vyřadila z provozu, Írán si však uchoval 408 kg uranu obohaceného na 60 procent.

Pro jeho obohacení na 90 procent potřebných pro výrobu jaderné zbraně už nejsou potřeba tak dokonalé odstředivky, jako při obohacování neobohaceného uranu na čtyři procenta.

Podle některých údajů od té doby stouplo množství vysoce obohaceného uranu, který drží Írán, dokonce na 440 kg, což by umožnilo íránskému režimu sestrojit deset bomb.

Ukryt hluboko pod zemí

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) předpokládá, že asi polovina z tohoto množství byla ukryta v podzemních tunelech pod jaderným střediskem v Isfahánu. Potvrdit to však nemohla, protože Írán neumožnil jejím inspektorům kontroly.

Bývalý vysoký představitel americké rozvědky Eric Brewer, který dříve vyhodnocoval pokrok íránského jaderného programu, není zjištěními překvapen, protože se letošní americké útoky nezaměřovaly prioritně na jedno zařízení.

„Pokud víme, Írán stále drží veškerý svůj jaderný materiál,“ řekl Brewer, který nyní pracuje v organizaci Nuclear Threat Initiative. „Tento materiál je zřejmě uložen hluboko v podzemí, kam nemůže americká munice proniknout,“ dodal. Loni při ničení zařízení v Natanzu a Fordó shazovaly bombardéry B-2 Spirit protibunkrové bomby GBU-57 o hmotnosti 13 tun, jež jsou schopné proniknout do hloubky 60 metrů, než explodují. Tyto bomby prorazí i železobeton silný až 18 metrů.

Spojené státy proto v posledních týdnech zvažovaly pozemní nájezd na komplex v Isfahánu, odkud by se speciální jednotka amerických sil pokusila obohacený uran vyzvednout. Zřejmě kvůli vysokým rizikům a sporné šanci na úspěch tuto akci nakonec nepodnikly.

Likvidace vojenskoprůmyslového komplexu

Při letošní operaci Epic Fury se americké útoky zaměřovaly na íránský vojenskoprůmyslový komplex, balistické rakety, jejich odpalovací zařízení a továrny na jejich výrobu.

„Zatímco (loňská) operace Midnight Hammer zničila íránská jaderná zařízení, operace Epic Fury stavěla na tomto úspěchu, když ničila íránskou základnu obranného průmyslu,“ řekla mluvčí Bílého domu Olivia Walesová. Dodala, že Trump dlouho jasně říká, že Írán nikdy nemůže získat jadernou zbraň a v tom neblafuje.

Írán ovšem odmítá se svého jaderného programu zcela vzdát. Je ochoten ho jen na čas pozastavit.

Výběr článků

Načítám